Pravda

Do zdi cely skutečnosti

rýpu verše o věrnosti,

naději, co neumírá,

o chvílích, kdy chybí víra,

o múzách, co nám se straní,

o strachu, jež tvoříš zbraní,

o vyznáních tichým hlasem,

o lásce, jež hasne časem,

o symbolech ve snech, vizích,

o Zemi, o světech cizích…

Výmysl skor s pravdou splývá,

inspirace neubývá.

Sotva všim’ sis malé změny,

nestačí mi čtyři stěny.

I strop kryjí verše ryté,

střípky moudra jsou v nich skryté.

Zbylo malé místo v růžku,

tam namířím rycí tužku.

Jen jednu z Pravd, které znám:

Pamatuj, že nejsi sám…