Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠanca
06. 12. 2009
7
3
2506
Autor
Dalimir
Máš šancu zostať. V momente keď letíš.
Keď sa sen zo sna matne vytráca.
Padáš až na Zem. Z dráhy mesiaca.
Ako keď v čase nestretnú sa svety.
Lesknú sa oči. Ako ťažké kovy.
Chceš z tejto chvíle všetko vyťažiť.
Viaže ťa sľub. A v snovej reťazi
zostávaš väzňom. Zlý a náladový
vietor ťa ženie cestou-necestou.
Mala byť iná. Povedomá. Známa.
Mala byť tvojou. Bielou nevestou.
Krvavé súkno. Pomätený zamat.
Čierny mrak-seba spúšťaš na mesto.
(Mala mať sen, že nezostane sama.)
3 názory
Je mi to blízké. Dobře vystihnutá nálada i tragičnost situace. Moc pěkné-
působivé... něco mi připomíná... snad těžký sen, ve kterém se nekonečně padá a po probuzení člověk znovu pracně skládá zmatené myšlenky... */