Písmák Ti druzí..
P { margin-bottom: 0. 21cm; }
Ti druzí
Utíkám.
Nožům lásky.
Noční můra slasti
P { margin-bottom: 0. 21cm; }
Noční můra slasti
Procházím vesnicí. Cestu lemují stará obydlí, pomalu sněží. Schyluje se k nějaké chudinské oslavě, venku vyhlíží pár prostých lidí.
Jaro
Jaro
Mne nenajdou v mrazáku stálých citů,
kde do sněhu škrábu vzkaz ozvěny.
Kde čekám, až zázrakem vykvetou tu,
Skříň
Skříň
Jsem skříň.
Plná hraček, smetí.
Dírkou polykám klíč.
Bez dotyku
Bez dotyku
Dokud jsem se hýbala,
jsem trpěla.
Tebe volala.
Viselec
Viselec
Prsty hnijí v ušních dírkách
zlo na chvíli utichlo
jen uvnitř tmy té, jako sirka
Ze tmy..
Ze tmy.
Pohled z dětské postýlky
znemožňují mříže.
A stíny kol té přistýlky
Moje máma
Moje máma
"Někdy tisíc bytostí nestačí, aby jedno srdce vzlétlo,
ale jediná bytost stačí, aby vzlétlo tisíc srdcí. "
Návštěva
P { margin-bottom: 0. 21cm; }
Návštěva
Tři hodiny ráno. Budí mě tupý tlak někde v hrdle. Něco stlačuje můj jazyk dozadu a dolů dovnitř, nemohu jím pohnout.
Asi nevíš..
Asi nevíš.
Měly jsme stejný životní sen. Nebo ještě máme. Máš.
MOTÝL
MOTÝL
Neustávájící bolesti v podbřišku mě po čtrnácti dnes zavedly až na gynekologii, nemohla jsem přesvědčovat lékařku, že je to vztahová záležitost, byla příliš racionální.
Každopádně mi bylo dobře, že se o mě aspoň nějak někdo stará, ač neví, že můj problém vězí v srdci, ne v kalhotkách. Bylo mi sebe líto, čekala jsem tam skoro dvě hodiny, až jsem se z toho celá vyčurala slibovanou močí pro studenou sestru (patří jí to. ) Slečny a matky si živě povídaly, proč o dětech.
Relativita prostoru
Relativita prostoru
Kdysi jsem uměla psát, dokud jsem se nepotkaly. Pak vše začalo měnit směr, barvy, celý smysl. Nejdříve to vypadalo, že mě to stráví jako rakovina, později začaly chodit zázraky. Stály jsme na nádraží, mráz sílil, ale nás polévalo horko našeho setkání.
Dobrá rada nad zlato
Jak přitahuješ, co odmítáš
tak odpuzuješ, když poutáš.
Tak jak si všechno zpětně promítám
radím Ti mlčet, snít a doufat.
Moucha
Moucha
Na flétnu za zdí soused hrál
tak falešně
tak zbytečně-
Tiše a pomalu
S pravou tváří vyjít ven.
Co co stojí změn.
Ten sen.
Sbohem
Předem oslavím naši poslední hádku
včera chtěla jsem
ještě dát to do pořádku.
Ryješ datum zásnub
Věčnost
Nemůžu stín vyrvat slunci,
nechce dát se zapomenout
moment, kdy tvá prosba v očích
chtěla se mi připomenout.
s Tebou
s Tebou
Dlouho mělo město smutnou tvář. Mračila se na mne a já na ni. Uzavřely jsme nepřátelství, vyhýbaly se všem střetům. Nenáviděla jsem hluk, šum z ulic do oken, houkání sanit, hvizd ojetých gum, jako štěkot psů a vulgární neartikulovaný řev nočních opilců.
Bez hranic
Bez hranic
Já přejdu všechny hranice-
nebe modř, ptačí křik, dětský nářk.
Cestou políbím staré vinice,
Mlčí dál..
Proč mi neřekne, že o mou nálkonnost nestojí. Je ke mně tak tak soucitná, nebo -- lhostejná.
Mlčí dál.
Plačky milenky závislého
Plačky milenky závislého
Když nechceš zpátky se mnou domů
jsi mrtvé, dítě ulice.
A i když budeš křičet,
Láska jako vrchol sebedestrukce
Láska
Láska. tak strašně divná věc.
A je to vůbec láska. Není.
Labirynt
Labirynt
Až zabloudíš navždy
v labiryntu lží,
těch útrob slepých ulic
Poustevník
Poustevník
Chybovala jsem.
Mým duchem cloumal hlad.
Tu nemá pán Bůh rád.