Hledání a válka v krasohledu

A jak rád vidím tu krajinu,

vždy je ta jiná, že neslyším vše.

Leč láska je skryta v korálcích.

Chci a musím ji najít.

Je tak krásná a jen ona mi pomáhá

 radovat se tu.

Jsem ji blízko vidím ji,

ale vždyť je až za tou horou

 z kuliček barevných.

Na úpatí té hory ze sklíček,

sedí tam na hoře a oči má krásné.

Volám její jméno, volám její krásu.

Jediná zde opravdu je. Nemění se a přesto je pokaždé jiná, tak krásná a nejlepší.

Točím kaleidoskopem a hledám ji rychlo.

Rychlo jak jen to jde. Dolní říše, ta totožná s horní,

útočí na své nepřátele, protivníky.

A jsou tak zběsilá ta sklíčka děravá,

že drolí se v menší.

A drolí se stále a mění se v nic.

Za to láska... roste do podoby dnešní.

Hloupost...

Házím ten krám do kouta a líbám ji.