Zvědavá vločka

Snášela se pomalu k zemi

kapička vody převtělená

s oživlou náladou

z bílých žilek vykreslená

povšimla si světýlka

co poblikávalo za oknem

že by vánoční nadílka

naklonila se šmahem

přistála na parapetu

zvědavost je silnější

v mysli nejednu větu

zdalipak ji ukonejší

U skromného stromečku

smutné děvče klečelo

modlilo se ručky sepjaté

pod větvičkami dárečku nebylo

Přitiskla se na sklo kouzelná

 osaměle kreslit začala

kamarádky se najednou přidaly

a krása květů vyrůstala

V uplakaných očičkách

objevily se hvězdičky

 úsměv na tváři

ozařoval plamen svíčky

S ránem roztály i sny

ale zůstala kouzelná noc

kdy přispěchaly křehounké

s radostí na pomoc

.....