Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOči pro pláč
Autor
Tristan
Leč budoucnost
Leč krásou býti omámení
leč hloupostí býti poraženi,
jako tvorové dnešní
my sjednotiti se musíme,
neboť zhyneme jednotou
světa.
X
Kde všichni mají vše
a vše má nás i jednotlivce.
Boje neustanou ani vázou
plnou kytek nikdo
neobstojí.
X
Leč hladomor a bída nás čekají
leč do války půjdeme se stroji,
jako stádo ovcí, zničíme se
navzájem.
X
Ten blud tiché nevděčnosti
zhatí nám i skryté tajnosti
i blázen pozná to i ono.
Mám teď okno.
X
X
X
Vladomylní
Od bojišti k vřesovišti všichni čumí v hledišti.
Každý sedí na židli sám v temnotě
černé. Hlídá si své bohatství
všichni jsou mi tak ukradení.
Lží se živíme, slyšíme jen co se nám zlíbí.
A to prase nechutné v korytě se reje
hlouběji a dále....
Hej prase, tlusté jsi dosti,
Hledí jen do sebe, dvacet let je bez sebe!
X
X
X
Krutá realita
Mě napadají ženy nahé,
píši věty blahé
co těší mé srdce
a nadzvedá poklopce.
Je zvedají mne uspokojí,
bílý tok života řine se
z kokota.
Dech se mi tají, vše
kolem blahem ovíjí se.
Srdce plesá štěstím svíjí se.
Mužnost padá k zemi a tak
se oči zavřely.
Náhoda, jen krutá realita!
X
X
X
Touha
Má touha teskně plouží
po tvém ňadru v mé loži.
Sametové tělo tvé, položeno
do oblak, vábivě nastraženo.
X
Každý by tě chtěl, jenže půvab
tvůj patří mě. Byla jsi nedobitná
jako hrad. Přátelství nás zbav.
Láska propukla.
X
Pocit žhavý, bolest a třesk však
příjemný. Tělo tvé nevinné pak
ulehlo vedle mne. Mysl má se spojuje,
tvá připojuje.
X
Plujme nebem, životy i krásami lásky.
Neopustím tě, jsi dokonalá.
Miluji tě. Naše schránky
splétají se jak kořeny času, jež se
prodírají zemí do nekonečna.
X
X
X
Nekonečná cesta
Cesta ubíhá, kolej cinká
motor vlaku řinčí rozjezdem.
Život mezi prsty mi utíká.
Úděl můj je oběť alkoholem.
X
Jedině žena mě může vysvobodit
a mé černé myšlenky rozehnati.
Jedině láska pevná jak hora může
mne probudit.
Eroze času nám nemůže
ublížit!
X
Živá voda proudí do mého chřtánu,
tím mé smysly mizí kdesi v šeru.
Bloudím dveřmi opuštěný,
pochcal jsem se, promiňte vážení!
X