Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Ariel

27. 12. 2009
0
4
584
Autor
bilaslecna

o naději, která je stejně k ničemu. neuspořádané jako myšlenky blázna. napsáno v opilosti a v lehce poblázněném stavu.

Ariel, dívko stínů

kdes nechala svou tvář

kolik kapek uronily tvé oči

co v nich zhasl jas života.

 

jen podvyživenost a nicota

teď brázdí břehy jejich hlubokých oceánů

tma končí

otevři oči k ránu

 

A nezapomeň, Ariel

že jsi žila

pro pár slůvek z úst

pro než jsi málem zapomněla růst

ač nevyřčena

 

Ariel, bláhová

 

proč tma halí tvoje ramena

co zvony temnot rozezněly

teď sama ležíš na studené zemi

 

a pláčeš

 

řekni, dívko soumraku

kolik červánků má nebe

proč jen nejde vykřiknou

........, chci TEBE

 

blázen

usíná na vavřínech slávy

a ty tě nevzbudí

až se budeš potápět, Ariel

 

tak vstávej, vzhlédni k nebesům

proč pláčeš?

ještě není tma

to jen soumrak zahalil ti výhled

 

Navždy mlč,Ariel


4 názory

Tynic
28. 12. 2009
Dát tip
Hledat rameno, a přitisknout čelo, mít něco za sebou a před sebou tělo jak lávu.

Norsko
27. 12. 2009
Dát tip
Text, co mi předkládáš, zdá se mi příliš sentimentální, abych ho bral vážně

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru