Fejetonek o zemi kde pozítří znamená předevčírem

V té domácí politice nevyhneš se erotice.

Kdo, s kým a kde sexuje,

čas od času vypluje,

v okresním či státním plátku

a v příštím čísle zase znova

opozice pomstu snová,

evidentně na oplátku.

Zatím co ten občan pilný,

spoří kačku ke korunce

aby měl čím plnit hrnce.

Politik má jinou vnadu,

vždyť tu není pro parádu.

Komu přidám miliardu?

Téhle bance, trastu strýce,

nač pracuji v politice?!

Inflací a globální krizí,

občanův plat rychle zmizí.

To politik si ví rady.

Proto jsme ho zvolili!

To se svými kamarády,

dají hlavy dohromady,

a když přijde nedostatek?

Zasednou jen do svých lavic,

houfně zvednou ruku z plyše,

a zase se jim lépe dýše.

V tomto bodě se vždy shodnou,

překvapení nehrozí.

A je jedno jak si říkaj,

ať už jsou to „kamaraden“,

bratři nebo soudruzi.

A kdyby bylo přece málo?

Stačí pumpnout z trastu strýce.

I on ví, že jsem v politice.

A až se bude dělit medvěd,

Vzpomenu si jistě rád,

Kdo je dobrý kamarád.

A co z toho všeho plyne?

Inu nevím, možná zášť,

možná vztek či rezignace,

možná závist, možná strach.

Demokracie?

Že je prý drahá!

To nám tvrdí politici.

Takhle bude brzy nahá,

už dávno leží v nemocnici.

Je ale prý nemajetná,

kdo uhradí poplatek?

Nemá na to! Pohřbeme ji!

Stejně je dost nechutná.