Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePlochy zdí
08. 01. 2010
7
6
1821
Autor
Water Lily
Otáčím se na všechny strany zdí.
V samotě se prostě bydlet nedá.
Ozvěna vlastního srdce je nesnesitelnější.
Umírám každý den znova, ale pomaleji.
Do každýho póru si zarážím kovadlinu.
V ohni se stejně všichni roztečem-tukem.
Bílý plochy zdí, studenou omítkou politý.
Slída napěchovaná jako vzdor paprskům.
Jednou ty čtyři kamenný a bílý spadnou.
A zasypou moje okousaný nehty a plátky staré uschlé kůže.
Potom…někdy…hledači kovů najdou moje svrasklý póry.
Železo prodají na kila.
6 názorů
Skoro každý žijeme v samotě. Vždyť kam až může sahat opak samoty - blízkost? Co dokážeme s kým sdílet?
Jen to, kam se sami můžeme ponořit.
Jen to, kam se v sobě ponoří ten druhý, aby srovnáním se svými útrobami porozuměl druhému.
Útěk ze čtyř prázdných stěn? Snaha zamalovat poznání tlustou vrstvou iluzí.
Pěkně jsi mne přiměla přemýšlet, díky.*