Kluk na houby

Něco v ní
a nesmlouvavé provedení.

Předsálím přijímací zkoušky mezi nervy
zářila si černě
skrz okolní drobky ženské krásy

mi

svázala tkáně
a
vyvětrala peřiny...

V čase na otázku
stojí mně rafička:

Smí se létat v business class,
když mi trčí z paty klas?

Zkusím. Smím. Letíme,
tequila tě opila.

Lásky psaní z pod lavice
je vzpomínka na zvonění,
ukryl jsem si do krabice

s portfoliem chyb.

Po roce mínus mnoho dní
hluším od ní:
Sobče, blbče, balíku,
bez boha jdi k čertu.

Takže...

Místo
femme fatale,
si
hledám v parku lanýže.