Báseň sebevraha

díky pokusím se nad sebou zamyslet

V poezii se moc nevyznám, ale tohle se mi nezdá příliš skvělé: všechny rýmy jsou gramatické, tropy a figury na mě působí docela levně. Vím, že absence diakritiky je od dob G. Apollinaira v módě, ale tady mi to trošku postrádá smysl. Ale řek bych, že nejvíc to trpí obsahem: tohle je prostě klišé, do kterého jsi nevpravil nic nového - ani obsahově, ani formou. Od miniatury čekám skutečně silný zážitek, který u delších děl není po celou jejich délku možný, ale ne patos. ((Myslím, že aby to bylo lepší, daly by se udělat dvě věci: přijít na geniální myšlenku a ukázat tak, že i z klišé se dá vydolovat dílo; nebo upravit trošku formu a zasadit do většího celku, kde by se klišóvitost a patetičnost schovala po bok děje třeba povídky.))