Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Neumím prohrávat...

21. 01. 2010

1307

Autor

Polomrtvá

Žádní motýlci v břiše, žádné podlamování nohou. Toto není zamilovanost, ale jen hra...

Na kostce Ti padne číslo jedna a posuneš se na černé políčko před Tebou.

Mám pět políček do cíle.

Štěrchám v dlani s kostkou a házím...

Kostka se kutálí, převaluje a jednou se zatočí na hraně.

Zvuk jejich dopadů zní hlasitě. Slyším v uších jen to.

Čekám na tvůj a můj ortel ikdyž ho možná v podvědomí chci.

Pět teček zůstane na bílé ploše a já projdu do cíle.

Promiň, byla to jen hra.

A já neumím prohrávat.

Jsem stejná jako ostatní...jsem mrcha.

8 názorů

ančovička

22. 01. 2010

Dát tip

to snad ani není možný...tip

zakuklenka

21. 01. 2010

Dát tip

taky mivam pocity provinilosti, kdyz neumim nechat vyhrat slabsi,..ale u clovaka to snad ani osidit nejde,ne

Hoď si mincí panna - vyhrávám orel - prohráváš a kdyby snad zůstala stát na hraně... To je přece nesmysl! Karty náhod a - kupuju si Tebe snad sklíčen z prohry minulé chci aspoň jednou vyhrát a tím klíčem, bylas ty... Smutné oči, když prohráváš a výhružky - možná smyšlené Připadám si jako zloděj co si uvědomil že nechce krást - v cizím bytě ale už je pozdě, zámek vylomen. Věř že dopadlo by to stejně - jen možná nechal bych Tě - ještě jedno kolo vyhrávat. Nejsem "mrcha" ale ta touha, zkusit to... Taky promiň nikdo neprohrál je to remíza.