Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMálo
26. 01. 2010
3
6
1234
Autor
pavel242
"Spálený mosty mi svítěj na cestu." Dylan McKay (BH 90210)
Málo světla.
V šeru kape
z křišťálových očí krev.
Mezi prsty trčí ohořelý klacík.
Samosoudce,
večer u krbu
si odměřuje trest.
Osvobozená msta
stočená v lahvi.
Za kusy těla,
co si z něj lidé odnesli,
rozdával jizvy na památku.
Pomáhalo to.
Zbyla jen hromada páchnoucí minulosti.
Nechce se ho pustit.
Nechává ji klečet
v rohu
na hrachu.
Sdílí s ní
bolest kolen.
Možná ji má
vlastně
trochu
rád.
V šeru kape
z křišťálových očí krev.
Mezi prsty trčí ohořelý klacík.
Samosoudce,
večer u krbu
si odměřuje trest.
Osvobozená msta
stočená v lahvi.
Za kusy těla,
co si z něj lidé odnesli,
rozdával jizvy na památku.
Pomáhalo to.
Zbyla jen hromada páchnoucí minulosti.
Nechce se ho pustit.
Nechává ji klečet
v rohu
na hrachu.
Sdílí s ní
bolest kolen.
Možná ji má
vlastně
trochu
rád.
6 názorů
NightStalker
05. 12. 2010
je lepší se nenechat tou minulostí převálcovat, ale někdy to prostě nejde, a člověk kvůli tomu třeba i plive duši. Moc pěkně je to napsané, díky za zážitek :c)*
výborná! takový okamžik ze života někoho, kdo si v sobě nese něco nevysloveného. *