Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

poprvé

01. 02. 2010
5
7
836
Autor
Kaja.darlie

Byla jsem poprvé sama

a nejspíš ne naposledy

pod hvězdami jež znamenají svět

v krajině jež se třpytí

jak slzy padlé do záhuby


Byla jsem poprvé bez duše

a nejspíš navždy

srdce ztuhlé v led

v krajině co nehřeje jen studí

jak objetí při loučení


Byla jsem poprvé jiná

a nejspíš stále stejná

ve tmě kde světla není

v krajině ostrých rampouchů

jak meče k zabíjení


7 názorů

slivaka
13. 10. 2010
Dát tip
Ju Lu tip*

Ostrich
17. 03. 2010
Dát tip
Povedlo se... Cítil jsem to. Dnes tady po dlouhé době něco rezonujícího. Dík. *

Antik
26. 02. 2010
Dát tip
t

Kaja.darlie
22. 02. 2010
Dát tip
konečně jsem se dostala k tomu tu něco napsat :-) Takže píšu tak jak mi to myslí, což taky není moc dobře :-) Občas z toho vyjde kýč, ale kdo kdy říkal, že život není tak trochu kýčovitý :-) Ale děkuji za názory :-) Jak se říká lepší negativní odezvy než žádné odezvy :-)

Aleenasha
03. 02. 2010
Dát tip
já v tvém dílku vidím určitý potenciál, stačilo by jen nahradit některá obehraná spojení. Pro mě příjemná pocitovka*

konias
01. 02. 2010
Dát tip
...podle mého skromného názoru...některé efektní a zajímavé obrazy a obraty: "v krajině ostrých rampouchů jak meče k zabíjení" např. ...vycházejí z toho docela jasně ty pocity, přitom to neni úplně prvoplánový - to je taky dobře ...jen mě to nějak nechytlo...celkově mě to prostě nevtáhlo jako různý jiný díla...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru