Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepoprvé
01. 02. 2010
5
7
836
Autor
Kaja.darlie
Byla jsem poprvé sama
a nejspíš ne naposledy
pod hvězdami jež znamenají svět
v krajině jež se třpytí
jak slzy padlé do záhuby
Byla jsem poprvé bez duše
a nejspíš navždy
srdce ztuhlé v led
v krajině co nehřeje jen studí
jak objetí při loučení
Byla jsem poprvé jiná
a nejspíš stále stejná
ve tmě kde světla není
v krajině ostrých rampouchů
jak meče k zabíjení
7 názorů
Povedlo se... Cítil jsem to. Dnes tady po dlouhé době něco rezonujícího. Dík. *
Kaja.darlie
22. 02. 2010
já v tvém dílku vidím určitý potenciál, stačilo by jen nahradit některá obehraná spojení. Pro mě příjemná pocitovka*
...podle mého skromného názoru...některé efektní a zajímavé obrazy a obraty:
"v krajině ostrých rampouchů
jak meče k zabíjení" např.
...vycházejí z toho docela jasně ty pocity, přitom to neni úplně prvoplánový - to je taky dobře
...jen mě to nějak nechytlo...celkově mě to prostě nevtáhlo jako různý jiný díla...