Písmák Na cestě
Blížilo se poledne. Vlidských rodinách to byl čas oběda, ale vLese to byla doba, jako kterákoliv jiná. A právě tehdy zasněženým Lesem kráčela dívka. Postupovala velmi pomalu.
poprvé
Byla jsem poprvé sama
a nejspíš ne naposledy
pod hvězdami jež znamenají svět
v krajině jež se třpytí
Pohádková (vyznání)
Víš, já pořád ještě věřím na pohádky. Na ty sdobrým koncem. Kde princ zachrání princeznu a drak nebude zabit. A někdy, když mi spadne do oka vločka a všechno se kolem rozplyne, přijíždí pro mě můj princ ve stříbrném bavoráku.
Les
Schovám se do lesa. Tam mě nikdo nenajde. A kdyby mě volali, neuslyším je. Pokud jo, tak stejně nepříjdu.
Jizva v dlani
Kapka vdlani Jizva vsrdci Nejspíš slza Možná zlásky Možná jiskra Nejspíš hádkyDobře skryta Špatně hojí
Jizva vdlaniNa shledání Vpříštím životě
Padající ploty
JEDNOU se rozboří všechny PLOTY i ty dřevěné i ty kamené KAŽDÝ materiál poleví a pak BUDEM na jedné straně jen ty a já a nebo taky možná MY.
Sad
Vylezla jsem na starou švestku. Na tu, co nám roste pod okny a má pokroucené větve. A ačkoliv švestky jsou ještě kyselé, plivala jsem pecky na lidi. Pak opřená o starou branku, jedla jsem hrušku.
Loučení
Dal jsi mi pusu a netušíl jsi, že je to naposledy/Pamatujeme si začátky a zapomínáme na konce/Já řekla: "Tak zítra"a usmála se tak nějak hořce/Naděje ta přece nikdy neumírái když leží v blátě/Pak ještě ta otřepaná fráze:"Bude se mi stýskat"/I milosrdná lež bolí, když v ní není pravda/A samozřejmně zamáváníjakým se loučí děti/Holubice, kterým polámali křídla, přece nemohou létat/Nakonec jsi se otočila šel jsi domů spát/Sny, které se vyplní, nejsou ty, které se nám zdály/.
Řeka
U splavu se někdo opaluje, takže tam nemůžu. Ale já mám svá vlastní místa. Místa, která jsou skrytá. (Bodláčím.
Řekls
řekls, že žijeme jen jednou a zapomněls na životy po životechřekls, že mám krásné očia nevšimls sis, že nejsou modréřekls, že bys mi přinesl modré z nebea zatajils, že ten cár modra se dá koupit v sámošce na rohuřekls, že mě miluješ a neprozradils, co je to láska.
Inversion - A pokračujeme dál
Unavená bezmocí
Občas mám pocit, že jsem konečně tu válku vyhrála. A pak prásk, další rána a jsem zase dole. Je těžké pořád znovu začínat. Někdy bych to chtěla konečně vzdát, ale nemůžu.
Rozhodnutí
Dva lidé, kteří se znají dost dlouho na to, aby mohli říct znám tě, ale dost krátce ne to, aby mohli říct chápu tě, mohou udělat za vztahem tečku. Postavit barikády za které se numůže. Nebo se dále poznávat. Stačí se jen rozhodnout.
Cesty
Noha nohu tiše mine,
je jedna cesta jsou ji jiné.
Cesty, hvězdy, souhvězdí,
radujme se z neřestí.
Proč
A zase přišlo ráno. Těžko říct kolikáté už. Kdo by to počítal. Marek někdy po páté otevřel oči.
Inversion - Začátek, který není nutný číst
Nic není špatné ani dobré. Svět je dokonale vyvážený. Je li něco dobrého na jedné straně – musí být naopak něco špatného na straně druhé. Proto neexistuje ani dobro ani zlo, protože všechno vsobě skrývá podíl dobra a zla, a ani jedna zobou složek nemůže dosáhnout převahy.
Inversion - Ale tohle už si raději přečtěte
Byla noc a pak ráno. Každopádně to mělo všechno znoci i ze dne současně… Slunce naráz zašlo a zároveň vyšlo, aby uvítalo nový den. Ptáci slétli na stromy, aby znich vzápětí odlétli. Lidé rozestlali lůžka, do kterých si nikdy nelehli, protože začali vstávat.
Inversion - Teprve teď doopravdy začínáme
Bylo ráno. Tisící ráno jaké jsem zažila. Víceméně ničím se nelišilo od předešlých jiných a stejných ran. Slunce se dívalo oknem do pokoje a nepříjemně mě lechtalo na víčkách a mě se jako vždy nechtělo vstávat.
Prší
Dnes prší. Drobné krůpěje vod nedbale dopadají na vyschlou zem, aby se sní spojily, aby lačně nasytily její touhu, aby byly společně příslibem nových, plodnějších zítřků.
Když prší, andělé na nebi pláčou. Říkávala babička.
Nemám ráda tetu!!!
Nemám ráda tetu z Moravy. Co měsíc si přijede a přiveze jahody. Nemám ráda jahody. Jó, to tak zmrzlina, kdyby byla - vanilková.
Zeptej se, s kým jsem nespala
„Ahoj a zase někdy. “ „Rádi jsme tě viděli…“ Mirek pak za sebou nehlučně zavřel dveře. Vtom okamžiku se Honzův předstíraný úsměv stáhl do hrozivého šklebu… „Jsi obyčejná kurva. Slyšíš.
To co jsi šeptal
Byl celkem obyčejný červnový den, až na to, že bylo vedro kzalknutí. Děvčata na sobě měla jen lehká tilka a až nestudně krátké šortky. Chlapci „nahoře bez“ byli právě tak sexy jako modelové zreklamy na spodní prádlo. Tolik surrealistický obraz nereálna.
Malá holka
Dávno bych mohla být něčí matkou nebo něčí ženou, ale jsem jen malá holka. Malá holka momentálně v příliš velkém městě. Malá holka, která se bojí vzdáleností, obává se blízkostí, těší se z návratů a tvrdošíjně pospíchá zpátkyMalá holka momentálně nikde dost doma. Ne vždycky mi vyjdou věci tak, jak je zamýšlím, ale to nejspíše zas tolik nevadí, vždyť jsem jen malá holka.
Medvídek
Našla ho na půdě. Jako by ji přímo volal. Vzala ho a ometla od pavučin. Byl heboučký.
lež
Ty lžeš, já lžu a lže nám celý svět
Jsme čestní a koukáme se do karet
Ty lžeš, já lžu a svět je utkán ze lží
Jen kdo je zlý a kdo horší.
Já
Bláznivě šťastná i nešťastná, věčně tápajíc - nevědíc co chce, co může chtít
Život zvažuje na miskách vah - jen vybrat si tu správnou stranu, nikoho nezranit
Doteky střídají měsíční svit, když září slunce nejde jít - jasné věci se skrývají ve stínu
Ví, neví, hledá, odpověď nechce slyšet – jen nesejít zcesty
Dávno
Vzpomínám jaké to tu bývalo kdysi – všude nekonečně dlouhé plochy porostlé nízkou trávou a stromy, kde se dalo nádherně běhat a skákat…Teď je všechno zarostlé bodláčím a jsou tu jen úzce vyšlapané cestičky.
Když máte volno a trpělivost zjišťovat kam vedou mnohokrát vás zavedou až kmrtvé ovci či krávě… A pak jsou cesty, které nevedou nikam a vám nezbývá nic jiného než se vrátit či se plazit houštím.
Takhle jsem TO objevil. Vonělo TO zvláštně a vyděsilo mě TO.
M*
Leželi vedle sebe, ksobě schoulení
Leželi vedle sebe do sebe vklínění
On otevřel ztěžka víčka
A zadíval se na její tvář
Modré ticho
Vmodrém šeru pokoje
Hodiny tiše bijou
Dotknou se myslí ve stoje
A pak náhle zhynou
slova
Všechny písmena, slova i hlásky
Myšlena znenávisti či zlásky
Vyslovena nahlas či zašeptána
Vytesána do skály či do lidských kůží