starý člověk je zase dítětem - líbí se mi tak jak je a skutečné dítě má alespoň důvod říct "co to je?" anebo "a proč?" :-)) */
Musím uznat, že je v tom znát vývojová psychologie... Uznávám taky, že by některé obrazy byly asi dost složité, ale tahle debata je zjevně bezpředmětná do doby, kdy se to potvrdí, nebo vyvrátí :o) Pracuju teď při studiu v jedné alternativní kavárně, dětí sem chodí dost, můžu to vyzkoušet - pak dám vědět :o)
To je hezké, že se umíš tak pěkně obhájit, nicméně to nemění nic na tom, že ten text je pro děti složitý. Potřeboval by zjednosušit, vyhnout se všemu co zavání alogismem a přehnanou fantazijností. Mně je úplně jasné, že trs rosy je metafora :), ale nedokážu si pod ní představit obraz, protože ty dva pojmy k sobě nepasují (jako třeba teplé dlaně slunce, nebo něco podobného) Trs je rozcuchaná kupka trávy, rosa něco průhledného oblého. Trs rosy je tak vpodstatě nepředstavitelný obraz i pro dospělého, natož pro dítě. Doufám, že tušíš, co chci říct. Dětská představivost pramení primárně z poznaného, proto je možnost, že človíček, který je tady 4 roky, bude mít širší prostředky pro fantazii, než někdo, kdo je tu desetkrát déle, málo pravděpodobná, i když samozřejmě závisí od konkrétního příkladu. Samozřejmě neříkám, že by se dětem mělo servírovat vše na zlatém podnosu. Od přibližně tří let věku naopak začínají vyhledávat složitější úkoly, jednoduchá řešení je přestávají zajímat a neudrží jejich pozornost a nastává u nich příklon od jednoduchého vyjadřování matky ke složitějšímu vyjadřování otce, to určitě, to je to přirozené, ale pokud je úkol příliš těžký, nedokáže se k němu dostat pomocí záchytných bodů, které už zná, a opouští ho zájem. Tady by bylo asi nejlépe přečíst text nějakému dítěti, já osobně si myslím, že by si na některých pasážích pěkně vylámalo zoubky, protože ke nim nevede právě ta poznatelná cesta.
To bylo pro tebe - zapomněl jsem na avízo... :-)
Ok - hrubka omluvena:o). Nejedná se o datla, ale o stín - pomlčka je naznačení podobné funkce v daném obrazu, trs rosy je metafora, a nepříjde mi tolik složitá. Kolejničky - to je propojení obarazu se zvukem - synesthesie. Jinak - je potřeba si uvědomit. že děti vnímají úplně jinak než dospělí, metafory si představují jako konkrétní obrazy a pod. Proto bych takovou kritiku (že si to nedovedeš představit) bral spíš od tvého syna než od tebe... Ale každopádně chci poděkovat za kritiku, a vůbec za to, že jsi mému textu věnoval čas (to není ironie), přijde mi totiž, že je tady dost obtížné dobrat se něčího názoru...
Mně v ní některé verše přijdou dost samoúčelné. Působí to na mě tak, že jsi využil souzvuk, který se jako první nabízel, aniž by ses zaměřil prvotně na srozumitelnost a logiku textu. Proč je například datel stín? Co je trs rosy? Jak si ho mám podle tebe představit? Proč Kolejničky hlasů? Kde je k tomuto spojení klíč, co to má za význam? S dvojverším: a košilkám nebe spásu, hlásá špaček archanděl jsem si lámal hlavu docela dlouho, aniž bych našel nějakou vazbu. Osobně mám dojem, že by se děti měli mít podle čeho orientovat, předkládat jim takové obrazy, které jsou schopny si představit, notabene ve věku kdy ještě nemají vůbec žádnou abstrakní fantazii. Podívej se třeba jak psal pro děti J.V. Sládek. Je to krátké, velmi jednoduché a velmi konkrétní, jasné. V době, kdy se hraje na to, že je dětem všechno třikrát opakováno, jsi myslím předložil text se kterým si nebudou vědět rady. Je to škoda, protože jsou v něm i pěkná čistá místa.
no jo no počátek 20 století :o), ale Snake má občas tendeci sáhnout si ke "staršímu" slovíčku.. co však zůstává podle mě je ta jeho řemeslná poctivost. Několikrát zmiňuješ včelky, tak jen pro inspiraci až se trošku oteplí bež se podívat k nějakému úlu na první jarní prolet, včelky totiž musí vyprázdnit svoje váčky protože celou dobu nemohly jít "na záchod" jinak *t
moc krásné...už aby tu to jaro bylo, když kouknu ven, moc to nevypadá*
jejdavilda: archaismů jsou plné knihovny. baví mě objevovat nové věci, jazyk je součástí celkového vývoje.
líbí se mi
ano - jak z čítanky
taky by mě zajímalo, neb to tady čtu často, proč archaismus vadí?
je to hodně klasické, psal jsem to asi před dvěma lety ve chvíli, kdy mi bylo opravdu dost špatně, měl jsem ke všemu ještě "tvůrčí" krizi, a neviděl jsem východisko - tak jsem si napsal jednu klasickou pro děti :o)
týjo, to je jak z čítanky :o)
na mě je to moc archaické...