želví

Odejdu z želvího sanatoria,

má želva však vostane tam.

A s ní i její akvárium želví.

Co já však budu dělat bez své želvy?

Asi si něco udělám.

Uvařím si horkou polívku,

do ní pár kuřích noh nastrouhám,

potom stejně jak želva má, to hezky rychle vysrkám.

Želva má velmi odolný svůj jazyk.

Čím ale krmí ji tam teď asi?

Želva nerada má cizí lidi,

před nimi se přímo stydí.

Bojí se jen promluvit,

jen já jí umím domluvit.

Pak zas ale nechce přestat,

hubu jí proto musím ucpat.

Polívkou co miluje,

v kuřecím si libuje.

Želva má velmi mlsný svůj jazyk.

Čím ale krmí ji tam teď asi?

Želvičko má odpustíš mi někdy?

Že uvrhla jsem tě do hlubin sanatoria,

bez odproštění tě od tvého akvária.

Plout bys měla v hloubkách moří,

kde bys mohla v klidu dožít.

Tam jak jsou ty mořský šelfy,

tam chodí spát mořský želvy.