Nostalgie

To něco hořkosladkého dere se do mé hlavy,
když stojím u okna a pozoruji krajinu noci.
To něco s nádechem mých mladých let,
když jsem se ještě s radostí díval na okolní svět.

To něco pořád stejného dere se do mé hlavy
když ležím v posteli a zavírám víčka.
něco jako strach z těch stínů co oklo mne v noci stály,
ale nyní jsou všude, a můj pokoj pro ně se zdá být tak strašně malý.

To něco hnusného dere se do mé hlavy
když se v temných nocích probouzím strachy.
to něco jako že ten čas už nikdy zpátky nevratíme,
a zbývá jen čekat až se od své minulosti nadobro odprostíme,

až nebudem myslet na to že jsme se tenkrát měli lépe,
až nebudem steskat že jsme předtím nebyly sami,
až nostalgie přestane rýpat do naší hlavy.