Dilema

Procházel se takhle příznivec Haare Krišna po tržnici a prozpěvoval si onu typickou modlitební odrhovačku. Popisovat následující děj nebudu, páč to není důležité. Omezim se pouze na konstatování, že se mu podařilo zachránit ze spárů tlupy hladových Vietnamců psa. Pes si ho okamžitě zamiloval a on jeho taky. Pouze se mu po několika týdnech zdál být nějaký smutný a dokonce jako kdyby trochu pohubl. " Asi bych mu měl dát nějaké jídlo" pomyslel si krišňák. "Co mu ale dám? Biozrní žrát nebude a maso nebo výrobky z masa mu dát nemůžu, protože podle zákona o nabídce a poptávce bych tak podporoval zabíjení zvířat, které je jedním z nejtěžších hříchů a poškozuje karmu. Psa však Krišna stvořil jako masožravce a proto je jeho trávicí ústrojí uzpůsobené pouze k trávení masa. Jinou potravou bych ho akorát pomalu zabíjel a když mu nedám nic, zabiju ho hlady." Krišňákovi se v hlavě rozblikal červený nápis "error". Tohle mu mozek prostě nebral. Hlava se mu nafoukla, asi jako kosmonautovi, když by si ve vesmírném prostoru sundal helmu a následně explodovala. Jeho duše se za zpěvu mantry

Hare Krišna Hare Krišna
Krišna Krišna Hare Hare
Hare Ráma Hare Ráma
Ráma Ráma Hare Hare

začala pomalu propadat do římskokatolického pekla k nepředstavitelným mukám v ohni pekelném, místu naprostého zoufalství a beznaděje, k věčnéhu zatracení spolu s pohany, protestanty, ateisty, komunisty, křesťanskými sektáři, svobodnými zednáři a překvapivě také katolickými faráři, kteří o tomto děsuplném místě nikdy nekončícího utrpení věděli, ale jen málokdy se o něm ve svých kázáních zmínili...