Dobro-volné (dobro-družství)

dříve jsem se z tvé plamennosti

sesypávala na ledové

kousky popela,
byla černobílá,

dál jsi ale

vlnil prsty

a já byla zvědavá

na kejkle,

taky poznávat,

krajina je barevnější,

když se rozprostírá,

po ledu  se

můžem klouzat,

u ohně hřát…

někdy stojí v cestě

mantinely,

pak v prudkých pohybech

se připomene,

rány bolí,

některé snad ale jenom na povrchu,

zatímco uvnitř

se jiné hojí