...když se řekne neláska

Některé šrámy nemizí

je to jako když se řekne neláska

člověk něco zatím tuší, ale...

a tak čas utíká a hrany pod siločárami měknou

zaoblují se jako naše bříška

jenže bez dětí jen s vyprchávající naivitou zítřků, které jsou již dávno za námi...

na prašné cestě oči putují

chvíli povodní

chvíli pod hvězdnou oblohou

v tichu zakletém otevřenými ústy

pak už zbývá jen to trhnutí - ve vlasech zem

na tváři úsmutek...