Vlásečnicová zlomenina sedmého obratle (aneb jak andělé vstali z mrtvých)

Šel jsem ulicí,

s vydroleným vzduchem,

který se válel po zemi,

a potkal jsem,

tři mrtvé anděly.

Jeden měl kulku v srdci,

druhý kulku v mozku,

a třeti vypíchlé oči.

Všichni měli jedno společné,

vlasečnicové zlomeniny,

sedmého obratlem,

nikoli přitom očima.

A všude kolem,

byly na plotech,

vyškrábány básně,

až po úroveň vášně,

(tedy druhého patra)

a stoupalo to k nebi.

Chtěl jsem je číst,

udělal sem krok,

ale oni,

se začali zvedat,

a současně

házeli básně,

do

                      betonově

                                            pevných

                                                        otvorů

                                                          pod

                                          schody.