Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCinkání
03. 04. 2010
3
11
1022
Autor
Jonish
CINKÁNÍ
Zvuk zvonečků
jak o sebe znějí.
Pocit konečků
uší při šílení.
Vidím ty maličké
jak se mi smějí
zvonivým smíchem
jak smrt mi přejí.
Tohleto cinkání
je znakem šílení.
Šílení mého
jediného, zlého
zlobivého - posledního.
11 názorů
Manuamanua
23. 07. 2010
Ad Lampička: No nejspíš mezi odbytý vázaný verš, pokud neexistuje nic mezitím. Chybět by mohlo... důraznější vysvětlení. Já si to tak nějak docinkal ke své pointě, ale možná jsem měl... udělat něco jinak. Snad?
Ad Lampička: No nejspíš mezi odbytý vázaný verš, pokud neexistuje nic mezitím. Chybět by mohlo... důraznější vysvětlení. Já si to tak nějak docinkal ke své pointě, ale možná jsem měl... udělat něco jinak. Snad?
Tak nevím, jako by tady něco chybělo. Na vázaný verš to není, a na volný taky vlastně ne. Kam s tím?
Ad Rajmund: Ne ne, toto je autobiografický počin a já jsem naprosto nekočovný - usedlý živel.
Možná. Z počátku jsem se snažil cukrovat, abych zmátl čtenáře a poté ho překvapil tím, že tématem je vzkvétající šílenství toho.. lyrického subjektu.
Opravdu ti cinkání zní dílem díky samým "i". To bude tak všechno, co ti vyšlo dobře.