To

To

Řev z mého srdce

Mne brutálně svazuje

Je to vzdor a vztek

Jako bych měl v plicích spalovací motor

Chce To řvát a venku se rvát

Jenom To neví kam má jít

A tak musím sedět

A držet pěsti pěkně zaťaté

A zoufale je tisknout k hrudi

Až bych snad raději vypustil duši z těla

Rozpraskaná kůže jako vyschlé bláto

Oči od slz ruce od krve

S bolestí se naděje rve ven

Než proputuje pouští

Vystopuje stopy bestií

A když mi přidá kousek hlavy ze zlata

A ve stopách se najde stopa srdce

Pak bych nemusel čekat

Než vyschne poslední studna

Třeba vylezeme jako hadi

Ale možná že mi nikdo hlavu holí nerozdrtí

Teď mi jí drtí sám obr s rudým okem

Ten samý co za mne bojoval

Vládne mi sluha

A le semnou jedná

Snad když se kůže prosekne až se člověk z člověka vyvalí

Snad znova ze stop a studní sesbírá se kus člověčí

Třeba bude fungovat aspoň jedno oko

Více netřeba

Unesu jí přes tam to po pole

Zkusím, jestli ji donesu až k hoře

Lvy a zkroucení trolové se mi derou pod nohy

Poběžím budu kopat narážet urážet

Ale donesu nejkřehčí děvku kam bude chtít

Namazaná olejem se ve sluneční záři zaleskne

Jak asi chutnají její opálená stehna

Po tom kokosu ?

Nebo po krvi a humusu