Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seOranžové zrcadlení
29. 10. 2001
4
0
1041
Autor
triAngl
Neumíme si vážit, vím
Za zpěvem světla
bílý spleen
Za řekou déšť
a sněžné vrány
V pohádkách
jabloňové panny
A někdy nejblíž
žebrák, král a mim
Pařížská modř.. zvonkovím oblíbená :) to pro tu něhu z oblohy když na pohádku padá.. závoj nad závoje stočený do pelíšku radostných mlhovin vyhlídnout svůj dobrý konec
kaf :) mýlíš se.. je vyklubaný.. do čarovna :-)))
kouzelné... * * *
světelný zpěv mi navodil křik duše fontány zahradou jabloňových snění blíž panně pro oči a srdce jejího milého.. snad pocitu že chodí o holi.. (a nemusí být -jako pravda- bílá..)
víš.. a je mi dát ti za ni
na keři planá růže rozvila se
a pěje šarlat
do luk večerního vína
nebe se spíná
pařížskou modří
plnou modrásků
i řeka se už odmlčela
plná oblázků
to pro tu něhu
padla na ni mlha
hvězdami voní
pro ni