Písmák Leť!
Protože. existuje „Časnost a Věčnost“
-a jednou se spojí
Pocta
Dvacátého dvanáctý0:30
Pověz mi...
Pověz mi.
Pověz mipříběhy
cos viděl vzrcátku
řídítky na kole
Akt /na Moje světlo
Barvy nevyblednou.
To jen na Podzim opadá víc matu,
když se akvamarín skryje do podpaží,
když se žena roztouží
pro...
tohle není vánoční příběh
tohle není. snad
Žil někde na světě. Žil se svými příběhy a žil vnich. Potkat ho zastavilo srdce, zařeklo spěch.
"SEBOU SÁM"
“SEBOU SÁM”
Pane, ty víš, jak jsme osamělí,
hledáme druhé, jimi se naplnit.
Pane, ty víš, že nám to nemohou dát.
Za Tebe
Spolu s dortem
Přece jen ustelu . pachovou stopu :)
Všechno nejlepší .
Na první napsání
neobutá
"Miláčku, můžeš mi přišít knoflíček u košile. "
"A který. Chybí ti tam dva. " :-)
Dvě oči do klubíčka
a pak si popotáhnout trička
pé es
sv. áteční
KOH-I-NOOR pastelkou
Miláčku
schutí
rondo (čaje) Neznělá
rondo(čaje) Neznělá.
ač usínám o oktávu výš na tvém pražci
a koleje stále rezonují rozepsanou chvíli
s přeposlanými sny luhuji břitem:
Na mléčné dráze loužička
~~*~~
NA MLÉČNÉ DRÁZE LOUŽIČKA
Potkej mě písničkou
dvě blešky do noty
Hrubší vlna
Chtěla jsem
poznat Moudrost
a zabořila se dnem po pás
do stojaté vody, aby mi později sahala
Až
Až
sukýnka rozvlaje
plamínky čtveráka
šibalským mrknutím
O jednom narozeném štěstí
___________________________________
viděla jsem tě plakat
potichu do sebe
své nenadálé štěstí
SAD
SAD
Jak
prosvítá průhledná látka
třpyt mandlových hvězd
Mimo
na právě posekanou hloubku
prošla se svoboda
od věci pokleknout
a málo na to slov
Pláňátka
Tak vzácný, že je mi vážně smutek
zabírat adresně Čas je-li vykoupeným nedostatkem
absolutna vkratší frontě na svůj příděl
obtahuji talířpísmenkem zbylé
výskavá
Máš koláčové oči
směješ se dokořán
se mnou se plácek točí
a je nám bez zábran
(bez obalu)
(bez obalu) POMERANČOVÉ kůže
posadila jsem ho na misku
nožemudělala obřízku
celý se v rozpacích zastyděl
bez mráčku
chybí mi kategorie bonbónek :)
když máme chutě.
ráno si přisedlo šustotem ze sáčku
podpálil oblohu červánek všumáčku
v barvách ticha
jsi někde daleko na to, abych tě vnímala čistě
bosýma očima
obteču kapkám zretu prach
němotou hudby prosí slýchat
malá knižní rozverka
____________________
Jsi strom a já
jablka poznání
dotknout se
A moře je mrtvé..
Slova jsou ramena
znastaveného plachtění
zvelkoplošného uctívání
zjednoduchého pohledu
váhavá
Poezie (jen tak do dvou prstů)
slunečních hodin
na pouštní nit svařená
z nitra pít uchopí “můžeme - mám. ”
uzel
Poslechla jsem si louku
na zádech její neklidné samoty
dávala smysl
(v obyčejných věcech)
***
Jen tak, co mě.
. Víš, tvoje ruce nikdy neuzvednou co sis na záda naložil. Půjdou za svým, protožes´ je nasměroval.
*
Sotva jsem otevřela oči
naložil jsi mi na víčka
tíhu slunce,
abych unesla vycházející
Na pomezí
Mám jedno přání
je zakázaný den
pro trvalé ovoce
- jak jinak
Alej
Jenom procházím
korunu zelenou nad hlavou
opatřily rozsochaté ruce
alej nade mnou
Den a noc
Den bez tebe
je pláňka pantomimou slov
na začátku poznej
o svůj stín přehrává namotanou pásku
Náš dům
Náš dům
je klavičce
způsobně posazený
myje si před spaním ruce
Letní pohlazení
jedna celistvá pro tebe :)
nálada se nemusí vysvětlovat :-)))
. . .
Rozum nad tím zůstává stát.
Úřední borůvčí
ÚŘEDNÍ BORůvčí
Jazyk namodrovsunula nejtěsnějiborůvková tma
(mdlo dokořán-k pasu víc povol-naučím tě se znova nadechnout)
milostné vykřičníkyklečely(modrá k modré)
Fialky
Letmé a nejkrásnější štěstí… být poblíž těm, co milujeme
vypůjčené: “pochopit, přijmout, mít se laskavě rádi”
Možná jen párkrát pootočíš hlavou
jsi ještě chvíli přítomná
Divoké víno
Lásko,
v odpoledních ústech
naplavené čaje
chráněná bezvětřím
Teskná
….
zarmoutil film vnitřní nejistoty
kousíček vyňatý poprosím
přilož jej, abych se nespálila
Šance
Hladím vánek
čechrá nejblíže
vlny tvých domovských přístavů
s jejich právy veta
Snítka
na okně
malý květináč
odvahou svadne menší list
nedokážu jen z chuti jíst
Tmářství
za vděčnou slabost. Pechovi*
Jestliže založím jen svůj vlastní oheň
neprospěje mi,
osvítím svou tvář
Medová pusa
Jedeme spolu
dochvilnou tramvají
veze nás chaloupkám
na nožkách pajdají
sebeKlam
To, když ti za okny rozkvétají růže
ještě nic neznamená
To, když jsi plný světla
a vevnitř láskou poklizený
Blbinky
Botanická Nazrej mi vášní, když vzlétla touha milovat možná že jednou objevíme citu budu ti rostlinkou a budeš o mě pečovat podrostu vlasatá do pohodlí bytu Sluneční koupelí odhrnu závěsy nařasím lechtivé štěpením vjemy množíme představě pár řízků z bdělosti o nožík nad palci sroubíme steny Načatá propadám smyšlenky hadím se do hadů vejdu se do sklenky omamných nápadů všechny ti nepovím nechtěl bys ven myšíma nožkama zašmátrám sem
to: Janis za to může :)
Přehlédneme jednou i podruhé jak nám rána husí kůže krátí ruce s noži na zápěsí (bratrství hroší) mělo by nás chránit nejlépe vlastním břitům spolykaně do-slov rozumíme (obrna nadosah) a hlad se za ní do sevření dívá A pak ti říkám, že nepořebuji pohladit nepotřebuji a nepotřebuji znám se jak neuhneš snad že pod sukněmi nosí pravý opak sebepotvrzení ve zkrácených šlachách siločary působí nad očekávání mocně (zvěsti, že plyn podraží a kiosky s párky do nastavených rukou nebudou na kolemjdoucí čekat) křídly horečnaté labutě brzy se jim zapomíná, vzlétne a poraněná odletí s obklady nepřiloženými zas jen rtům od sebe nadbíhám všem jednosměrným Printům s jejich nevděčnou ejakulací, ukazateli směru mimocest prošlapaných koutky úst a hledám ekvivalent schopnosti dát za Pravdu: (dnes neulehneme nedostatečně propocenému polštáři schází mu peří, a zase se zapomněl čtyřmi uzly obeznámit) tak to máme Jaru až do snění vychytané
Za víčky
O maso vkuté naděje jazýčku vah se pozůstale spálit ne každé sevření se do náruče hojí pro sedm svící na rameni Věrozvěst Noci přetavuje plamen když po zimě pálíme led(n)ové mosty s nastaveným ohněm čekám tě . nejsem milá, vlídná a dobrá v ruce se přimrazí pravidly bezpečných objetí ty víš, jaká doopravdy jsem když se mnou nad ránem probouzíš tlapičky po snění ovazuji
Audience
kudy do přízně se vchází
nedávej mi prosím její šat, ale pokoru
zahalí mě fortelnou poctivostí
ze svého cechu
Vrátky
Jako je krásná u sebe duše, když se rozbolí, vodou a smyslům zašeptaná. máš její promáčené vlasy, kapkami rosy načas zakřídlí do pohublých skrání a jen modře o ní vždy na pasekách snívá, sama si je smáčí. Otvírejme naboso studánky. Zchladí nás, než snad připustíme dojít s květy.
Part
každá partitura má své dějinné proluky
pach krve předeher pro dvě ruce
Z hořkého talíře
vybírám nasládlé zpod tonů kříženého věky
Aréna
V ústech mi předhazuješ duny slov.
jsou, ale srdce je nevztáhlo k přijetí
Plavní beránci putují za mraky daleko
jim žhavé jiskřičky od kopyt poletují
Nevyřčená
Nevyřčená Tolika způsoby pokládám otázku prach mi ji zapoví v divadle maňásků ve čtvrté řadě se očima vyhoví pěšinkou slov, kde zavedeš révoví utrhneš V očích sten rolety: „Dnes máme zavřeno“ pylem se okvětí, ztišením řečeno předeher souvětí do tebe prostřu se večeří ze světel, úponku pro lásku jemně až zahoří, vyhnu svou otázku nemineš
Rajská nevědomost
„Rajská nevědomost“
Těm co si navzájem
do dlaní spěchají
Adam se otřese
Únik
Byl to ráj. Jeho myšlenky, názory, pocity. Dovolil vstoupit a byla jsem jím okouzlena. Prvně.
děkovačka
Chudobky v trávě nemají trny
až když je utrhneš
po sesterství bratru pláčou
ale Tobě, nade březen, děkuji
kůrka
Až od studny
nalej mi střídmého vína
budu se úpalem vracet
vodě vyvážu slanost
omyté stopy na písčině
"Moře. " má vždy více tvoji vůni. srdcem bezbřehá. Vítr do tvých láskyplných plachet….
Pohádka na draka
POHÁDKA NA DRAKA
Nebe nám účty rozestlané
hodilo o rukavici z výše víc
A ty jsi řekl:
po stéblech jiná
PO STÉBLECH Jiná
Možná, kde Cestou se potkáme
po stéblech nížinou rozpoznaná
seběhnu napřed svému srdci
úvoz
ÚVOZ
Noc na úvoze hvězd
od pasu k ramenům
odstřihla se vlasy