Desperád

Já měl jsem valacha, proháněl jsem ho prérií,
až přitel můj nejbližší, vyslal na mě poslední sérii.
Nevím, co jsem co udělat líp mohl,
to bylo to jediné na co se zmohl.
Jenže žiju dál.

Já byl jsem hlídačem, v noci bdít a ve dne spát,
do tý loupeže můj život neměl vůbec žádnej spád.
Bráchův gang v mým skladu měli zrovna ten den zátah,
Dělal jsem jenom svoji práci, tak mi ji za zadu natách.
Ale ještě žiju dál.

Já měl svou hospodu a pití přes rysku jsem nalíval,
přes den byl stále klid, ale každej se mi přesto vysmíval.
Ten bastar Jessie se tam s bandou zastavil,
tak proud času se pro mě nakonec zastavil.
Ale ještě žiju dál.

Já byl jsem doktorem, lečit byl můj sen,
nemoci se mi vyhýbaly velkým obloukem.
Až jednou jsem narazil na tu povětrnou holku,
říkalo se o ní, že se vyhýbá církevnímu spolku.
Ale můžu žít jestě dál.

Já byl jsem právníkem, každej spor jsem vyhrával,
čas letěl, ale každej slušnej člověk na mě nadával.
Pak jednou přišel Jessie James se svou celou rodinou,
šerif emocím průchod dal, když slyšel tu vetu jedinou.
Ale ještě žiju dál.

Já jsem byl zlodějem, co jsem chtěl, jsem mohl mít,
každý šerif ve státech toužil ve svym vězení mě mít.
s partou jsem u jednoho stolu sedával,
každý z nás na zákon po svym nadával.
Barman na do pití nám něco dal,
jenže můžu říct, že žiju dál.