Pánovi z nedělní S2 z Masaryčky

Když složíš z papíru tisíc jeřábů, splní se Ti přání. Mně jsi přání splnil, aniž bys o něm věděl, proto jsem Ti složila aspoň toho jednoho.

 

 

Oděn do šesti strun

co i v létě boří ledy

Viděla jsem Tě poprvé

a asi taky naposledy

když horním patrem vlaku

jsi naprosto bez rozpaků

rozezněl Čajovnu Radima Hladíka

Ruka po hmatníku utíká

a moje myšlenky na křídlech ptáků

plíží se večerem do soumraku

 

…

 

Zbylo po nich jen melancholické ticho

místo dalších slok

možná příště zahraješ mi více

...třeba příští rok

 

 

 

Splnil jsi mi přání, které jsem nevyslovila

A na Tvůj výraz ve tváři, když jsem Ti dávala toho jeřába, asi v životě nezapomenu

 

 

 

 

 

 

 

 

---