Sláva slabá káva

 

Hrál jsem hudbu made by hlava

 

když jsem vyšel ze sálu

čekala na mně štěstěna a sláva

 

Co se stane o takové noci

kdy mi deset hodin štěstí přeje?

 

O takových nocích do mysli se vlévá pocit

že můj život malá loďka a pod ní peřeje 

 

Mám vysoké vědomí a víru v sama sebe

ze tváří mi zmizel všudypřítomný ruměnec

Moje hudba made by moje hlava

to vůbec není těžká věc

avšak v očích ostatních jsem umělec

 

Abych dlouho neztrácel čas

protože času máme všichni málo

píšu na zeď onoho osudného baru kde poprvé uzřel jsem její proklatý vlas

veršovaný příběh o noci kdy se to všechno stalo :

 

Ve tři hodiny ráno

co zbývaly mi tři hodiny štěstí

já přišel do baru Cyrano

kde si jak holky tak i kluci tváře pěkně pěstí

 

Viděl jsem to děvče, chválila mou hudbu pro ostatní 

rychle jsem tedy reagoval na pozvání

pronesené hlasem jako stékající med míza krev šalba a mámení po poraženém stromě

"Pojď si sednou ke mně"...

 

O tři hodiny později plus nějaké ty šušně

stál jsem v okně, v ruce kafe, v druhé cígo

sledoval jsem východ Stodolního slunce

vypadalo to všechno fakt vkusně až na to děvče

co uslo mi ve vaně po svém velkém díle

to dílo jsem byl já..

 

Já a moje proškrábaná záda, prokousnuté skráně

chtěla mně přibít na kříž tak mám i děravé dlaně

polívat mně horkým voskem

slyšet můj řev

lízat moji krev

ale to byla jen praktika  v její hlavě vymyšlená

bylo to dobrých deset hodiny, ale sorry, ta holka byla šílená

 

Co tomu však řekne moje slečna? 

---