Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seK.O.U.L.E/Tolerance
Autor
Ferry
Očarovaná dosud Mazurkem Květoňovým, vyhledala jsem knihovnu Akademie věd za účelem další osvěty. Při hledání jména „Kounic“, zahlédla jsem však neméně vábivou položku předcházející - „Kinský“.
Když mi další známý hraběcí rod oko takto předestřelo, proč si nerozšířit obzor i tímto směrem? A již jsem se nechala vstřícnou paní knihovnicí („nedbalá“, řekl by IVO) nasměrovat do suterénu mezi regály opatřené poutačem „František Josef Kinský“.
Proč právě zde mám začít, vrtal mi v hlavě nebozízek rozpaků? Odpověď byla nasnadě, místo obvyklých svazků ležely zde krabice. Mezi nimi, vesměs černými, jedna se zlatým víkem. No, neotevřeli byste ji?
Správně, i já jsem tak učinila. A poněvadž výstřižky z dobového tisku, stejně jako kurentem psané poznámky jmenovaného českého vlastence, jsou psány v němčině a složitě, povím vám výsledek svých zjištění s tou nejlepší snahou o zřetelnost:
Poklad Krabicový prozrazuje, že hrabě Kinský byl zaujat dokumentem vydaným Josefem druhým jako das Duldungspatent v říjnu 1781. Je to ten, jímž byly relativně zrovnoprávněny evangelické církve s římskokatolickou.
Neméně však hraběcího pokrokáře zajímala osobnost Františka Josefa Gerstnera, narozeného roku 1756, vědce, vynálezce a, troufnu si říci, zakladatele Českého vysokého učení technického. Ten, vinou brainwashingu, způsobeného mu při studiu na jezuitském gymnáziu, nebyl jako pubescent akceptování pohrdaných církví luteránské a kalvínské, ani habsburskému Lotrinci, jenž tuto konkurenci katolíků umožnil, nakloněn. Později se vynasnažoval chvíle dogmatismu odčinit prací pro veřejné blaho.
Podle vídeňských klípků zimní sezóny 1781-1782 hrabětem Kinským pečlivě zaznamenaných, dali Gerstnerovi přátelé oblíbenému cholerikovi v jeho období postjezuitském patent přečíst spolu s dalšími dokumenty, jež měly zpříjemnit život lidu v Rakousko-Uherské říši.
Zjištěním panovníkova liberalismu příjemně naladěn, zvolal tehdy mladý učenec údajně: „TO(h)LE (je z jeho) RANCE?!“ S důrazem na vyznačené. Načež šel a vynalezl železniční koněspřežku.
Na památku obdivu Gerstnera seniora (když první železniční dopravu počínající známou cestou z Českých Budějovic do Lince zavedl až junior František Antonín povýšený do stavu rytířského) k synovi bigotní katoličky Marie Terezie neřeklo se napříště Dudlungspatentu jinak než „das Toleranzpatent“.
Jen tolik o snášenlivosti a důvodu jejího včlenění jako „tolerance“ do spisovné češtiny. Kéž to slovo můžeme užívat k označení mezilidských vztahů často.