Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTroška
Autor
Šivan
Troška
píseň
Jak první hvězda na obloze,
jak víla, co se skrývá v mlze,
jako na nebi měsíční třpyt,
tak ses najednou objevila,
jak růže srdce poranila
a já jsem
zatoužil jen s láskou být.
Kolikrát jsem zkoušel bez ní
do království zapomnění
jít tam, kde už nikde nesmí snít.
V bráně se vždy otočím,
ten práh já nepřekročím,
abys mohla u mě v srdci žít.
A proto dál k nebi ruce pozvedej
a pros o sílu tu žít,
s lás
kou žíta pak tu lásku druhým rozdávej
ale mohla by ti zbýt,
troška zbýt
pro mě.
Ty víš, jak se všechno změní,
když je slyšet zazvonění
zvonku, který chtěl nás cestou vést.
Ty víš, že si nemůžu spíst
oči tvé, z kterých jsem chtěl číst
tajemný třpyt nejkrásnějších hvězd.
Proč krásná slova na papíře
jsou našich dnů smutné kříže,
zlá Dálka a pan Čas nám nepřejí?
Prý “kdo se neloučí, ten neodchází”,
to říkaj´ti, co na slova sází,
vždyť odcházíš z proudu mých peřejí.
A proto dál k nebi ruce pozvedej
a pros o
sílu tu žít,s láskou žít
a pak tu lásku druhým rozdávej
ale mohla by ti zbýt,
troška zbýt
pro mě.