Proti všemu, proti všem

Nenávidím prology. Bohužel sem ho musím napsat. Nesnáším tuhle povídku, připadá mi strašně hloupá, nekvalitní, bez nápadu... Ale MM mě přemluvil. Stížnosti prosím posílejte jemu.

Už nevím a ani si zřejmě nevzpomenu, jak k tomu došlo, že se IV. B rozhodla jít podpořit demonstraci proti používání papírových pytlíků na mouku. Celá tato třída se sešla v Bílovicích před mlýnem pana Košábka, kde na ni již čekal velmi početný dav lidí z Brna a blízkého okolí. Možná by se slušelo říci něco o naší třídě. Byl to velmi dobrý kolektiv - tak jako to bývá všude, patřili do něj jak hloupí a škaredí, tak i chytří a hezcí. Dívky se většinu času zabývaly studováním vychrtlých těl modelek z různých dámských časopisů, vyměňovaly si první životní zkušenosti a hlavně pomlouvaly své spolužáky. To samozřejmě každý věděl, ale nikdo to těm husičkám neměl za zlé. I když to zní neuvěřitelně, dělali to samé i hoši. Přestávky trávili prohlížením těch stejných časopisů jako dívky, pouze s tou výjimkou, že na obrázcích místo vychrtlých modelek byla rychlá auta a co je ještě horší - o tom bych tu snad ani neměl mluvit - zabývali se studováním časopisů necudného obsahu. Našli bychom tu pouze jednu výjimku. Každý, kdo tuto třídu alespoň trochu znáte, jistě tušíte. Byl to Petr Novák. Celé přestávky trávil čtením Mladé Fronty a Práva. Odmítal mrhat svůj volný čas prohlížením stupidních pánských časopisů. Jediná věc, která ho opravdu vzrušovala byl kurzovní lístek. Ano, kurzovní lístek. Říkám to s plnou odpovědností a s důrazem na slovo "kurzovní." To množství nul, desetinných čárek, zkratky světových měn… Promiňte, nechal jsem se trochu unést. Tak ten tu byl taky. Ne snad proto, že by měl rád výrobky z mouky, nebo mu vadil papírový sáček, ale pouze proto, aby nebyl od Machuldové nazván zrádcem a záškodníkem. Čekalo se již jen na Slávka Rundštuka. "Á, támhle již jde," vykřiklo naráz několik děvčat. Dívky také daly znamení k chůzi a celá naše třída se přiblížila k dovádějícímu davu. Dívky vytáhly plakáty s nápisy :"Pryč s papírem!, Ať žije igelit!!!," "Je nás víc než pár kilo !!" a nebo "V každém kile zrnko písku!!!" Do provolávání hesel se dal nečekaně i Novák. Ale… v jeho hlase bylo cítit, že je mu tato demonstrace lhostejná. Právě ve chvíli, když "stohlavý" dav vysypával před mlýnem mouku z papírových pytlíků, začal Novák promlouvat ke svému nejbližšímu okolí. "Proč vlastně nechcete papír? V čem je igelit lepší?" Takovéto a mnoho dalších otázek pokládal svým spolužákům, na které mu bohužel nikdo nedokázal odpovědět. Najednou se Novák zastavil a zvolal :"Proč to děláte? Proč ničíte něčí práci?" Náhle ucítil, jak ho začínají probodávat pohledy jeho spolužáků. Odněkud se dokonce ozvalo :"Teda, ty jseš takovej posera, proč jsi sem vůbec chodil?" Najednou Novák cítil, jak do něj lidé narážejí za všech stran. Ten tlak se nedal vydržet. Upadl na zem a byl udupán rozvášněným davem. Dav ještě hodil několik kamenů na mlýn pana Košábka, sebral ruce a nohy - tedy vše, co zbylo z Novákova těla a naházel Novákovy ostatky na jednu hromadu. Poté se všichni pokojně rozešli do svých domovů. O několik dní později pozvala paní Nováková k sobě domů studenta Jakubíka, o němž se domnívala, že je to přítel jejího syna. Již dávno tomu tak nebylo. Jistě uznáte, že se Jakubík nemohl přátelit s tím "odporným šprťákem a padouchem." Jakubík, tak jako ostatně všichni, podlehl tlaku třídy. Ve skutečnosti mu Novák nepřipadal tak špatný, jak se o něm mluvilo, ale nikdy pro zlepšení Novákovy situace nic neudělal. Paní Nováková zavedla Jakubíka do pokoje svého syna. "Můžete si odtud vzít co chcete. Petr by byl rád, že používáte jeho věci." Po těchto slovech se paní Nováková dala do pláče a Jakubík do zběsilého přebírání věcí, jež zbyly po Novákovi. Vložil do zbrusu nové hifi věže, kterou si měl v úmyslu odnést, cd Soundgarden. "Ježíši Kriste, co to ten Novák proboha jen poslouchal? Není to náhodou grunge?" Strašná hudba, no co, celou tu jeho sbírku zpeněžím. Támhlety knížky - ty by se taky daly prodat. A ty plakáty, to bude peněz !!! Jakubíkovi úvahy přerušila až paní Nováková. "Víte, náš Petr si také dělal výstřižky z novin o všem, co ho kdy zajímalo. Byl by jistě rád, kdyby jste si to vzal." "Děkuji, jste velmi hodná," pravil mírumilovným hlasem Jakubík, ale v duchu si řekl, že to jsou jen další zbytečné krámy, a navíc, kdo se s tím má vůbec tahat. Začal si tedy výstřižky prohlížet, jen tak, aby se neřeklo, ale zároveň poslouchal devátou píseň od Soundgarden, která mu uvízla v paměti : … And the wreck of you is the death of you all and the wreck of you is the break and the fall I´m the wreck of you I´m the death of you all I´m the wreck of you I´m the break and the fall Behind the blood red break of the lights Lies the wreck of you for the rest of your life… Stejně je to strašné, určitě to prodám, přemítal. A náhle objevil výstřižek ze starých novin. Četl: "Rozvášněný dav udupal na demonstraci studenta…" a pomyslel si… No ano, co si vlastně pomyslel ?

---