Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZhasnout a spát
09. 06. 2010
6
8
1010
Autor
Max Hutar
Život je noc
kdy jsem chtěl každého člověka docenit
život je propast
mezi jejími stisknutými stehny
třeseme se nazí
pod hebkými peřinami
zatímco se město
na kolečkách rozjíždí
a budík odpočítává vteřiny
zbývající
do výbuchu probuzení
který bez lítosti roztrhá
všechen za celou noc nasbíraný
porcelán
o jehož střepy
se budou prát chodidla
dávající jemnou kůži
k zmrzačení
navlečeme boty
tudíž se vše ztratí
půjdem do neznáma
až tam přijdem
teprve si
promnem oči.
8 názorů
Dík za kritiku... Kdosi kdesi tu říkal, že vázanost verše se posuzuje podle rytmu a ne podle rýmů, jakási základní rytmická struktura tam někde je, tak je to takhle.
Stehna ti tam nesednou? Možná patří k nějakému pytli klišé mužské milostné poezie? škoda, škoda.
Dík... myslim si, že takhle se mi to líbí nejvíc. Co to je down town deprese?
Řekl bych spíš:
Nabýzejí jemné kůži zmrzačení...
Nemyslim si že je to báseň, ale takovej text. Možná to může bejt i delší, víc jako próza ve stilu down town deprese... *