Gorilky a Orangutanky

Byl jsem s ní šťastný

dokázali jsme bavit o všem

neměli jsme před sebou žádná tajemství

měli jsme i podobné zájmy  

a stejný smysl pro humor.

Oba dva jsme chodili rádi na večírky

koncerty, do kin a divadel

měli jsme podobné názory na umění

a jestli jsme se někdy přeli

tak jenom kvůli škádlivosti

Spát s ní bylo – čistá radost 

to nebyla sprostá soulož

ale krásné milování

Mrzela mě jedna věc

že jsem nebyl středem jejího vesmíru 

ne, nepodváděla mě ani neflirtovala s jinými

ale když jsme přišli někam na večírek

tak to vždycky vypadalo jako kdyby na mě zapomněla

a nikdy se neozvala jako první 

Tak jsem potkal jinou. Úplnou náhodou.

Byli jsme podobně cyničtí a to mi dělalo radost.

 Opustil jsem tu první.  

Ta druhá chodila na večírky ráda, ale jenom tak jednou za dva měsíce.

Žila jenom pro svou práci. 

Milovali jsme se mlčky  a dlouhá předehra byla vždy nutná

protože se nedokázala uvolnit.

Ale nebylo to tak špatné, to vůbec ne,

také jsme před sebou neměli žádné tajemství

sice byla méně inspirativní jako ta první

a méně spontanní

ale pořád to šlo.  

Co uděláš zlé

to se ti vrátí jako bumerang

její bývalý se vrátil z roční pracovní stáže z Anglie

a Ona se vrátila k němu

bylo to jako blbej vtip  

Byl jsem najednou sám.  

Ženská chrání chlapa před uchlastáním a před sebevraždou

nevím co jsem celej třicet dní dělal

furt v lihu.   

Pak mi přišel dopis

ať si přijdu převzít literární cenu  

takovou malou, provinciální, neprestižní za můj knižní debut; 

tam  jsme na rautu sbalil bohemistku.

Byla to jedna velká bolest 

musel jsem při ní schovávat spoustu tajemství 

a mít vypracovaný systém lží 

protože byla abstinentka a antikuřačka a anti-bůhvícoještě. 

Milování byla strast.

Tu mě bolí a tu mě pálí

a když se dělala, bylo to jakoby se řehtal kůň.  

Přesně takhle jsem si vždycky představoval sprostou soulož. 

Dal jsem jí kopačky a ona o tom napsala básničku.