Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Prach na obočí

04. 11. 2001

1596

Autor

J

Prach na obočí

Do ranní mlhy do bezčasů

polibek poslední se vznes

hýčkán tak trochu bez úžasu

pro blankyt nebe bez loučení hles

Trýzně ticha má myšlenka se leká

běh času lačně neúprosně zní

dech listí tep zmizelých hlasů

táhlého tónu přízrak poslední

Tohle se mi docela líbí... technicky možná jen trochu víc předložkové pestrosti v první sloce (do, do, bez, bez ;o))) a změna rýmování resp. rýmová absence ve druhé sloce... ta mi zavání spíš drobným nezvládnutím formy než autorským záměrtem... a samozřejmě ještě trochu být víc sama sebou vjazykovém materiálu... ale jinak jooo... ;-D

Diana

01. 01. 2002

Dát tip

Druhá sloka se mi líbí, zejména druhý a čvrtý verš. pokud se báseň chápe jako lítost nad odumírající přírodou a neúprosným během času, je to dobré. Líbí.

J

20. 12. 2001

Dát tip

To víš, nějak mě letošní podzim a předvánoční čas zmáhá...

Stevenson

16. 12. 2001

Dát tip

a mne se libi, at je to jak chce..Ty metaforky jsou srozumitelne, nic umele slozito-jakoby, jen to bezcasno.. trochu..)) a vubec, co chodis tak malo..)) T*