Filozofie slov, filozofie okolí

/ Eufonie když velbloud spí a padá hvězda. Iluzivní náznak prostoru /

Někdy, zřídka. Bylo, nebylo je slyšet místo mě a já, co, mám. Nevím, co mám, nevím, co mám dělat. Častokrát jsem se vzbudil při třech úderech. Hrábě v hlavě, při trhání listů, vlasů, mám tě rád, slýchává nikoli zřídka často. on?

Na poušti se běžně říká: „ Vak s vodou je, no, vlastně není. “ zemřeli sloni, moji přátelé velbloudi, hrabata. Jak duna z perel, klasický rým, podlitý vínem. Jak silové pole

Zaznívá tón posledního gesta v mém domě z dýmoví, dřeva a modřin na čele. Je to lístek ke stavu bdění, nikoli ke třicátému úderu lopatou po vodnici.