Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePozdrav
23. 07. 2010
9
14
1811
Autor
Manuamanua
Zachytit den do uzlíčku,
zajít s ním až k lesu
a zavolat „vem si ho!
Už ho neunesu!“
Nechat uzel u lesa,
volně běžet zpátky,
svobodně a volně
od velké Země - matky.
Zdravím Tě, mami,
zdravím Tě.
Neber si to k srdci.
Život je někdy závaží
a lidé chtějí být lehcí.
14 názorů
NightStalker
20. 02. 2011Manuamanua
20. 02. 2011NightStalker
20. 02. 2011
Manuamanua: To jsem rád, že se Ti to líbí! Já si jen tak hraju se slovíčky, krásně to uvolňuje...
Sestřička sluníčko už to taky poznala. Některá dílka prostě fungují jako perfektní spouštěč asociací..;o)
Manuamanua
02. 08. 2010
Den do uzlíčku svázaný
a duše k nebi letí,
při skřivánčím si zpěvu sní,
není to jenom dětí
výsada, mnohý dospělák
si podrží ten dar,
umí se vznésti do oblak
a na svět smát se dál...
Manuamanua
23. 07. 2010
tak to nevzdávaj, unesieš, možno najľahšie sa Ti podarí neniesť si ťarchy späť, ak budeš mať lákavý a zmysluplný cieľ, ktorým naplníš svoje túžby (možno v tých oblastiach, kam nezasahujú Tvoje bežné trápenia) :) :) nech Ti to vyjde!