Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se***Po přečtení JGD....***
Autor
Štěpa z Hřibska
Vida, k čemu může být dobrá gymnaziální povinná četba! Toto dílko vzniklo jako přímá emotívní reakce vzápětí po dočtení Kožíkova "Největšího z Pierotů".....
Kotoul, stojku,
pád,kopanec, útěk….
Květinu hozenou
Kolombině do klína,
Rány Harlekýnovy, políčky Opilcovy,
každý den prožívá klaun – Pierot.
Pohleďme pod bílou masku – promítá z ní lidství,
směje se, hřeje souzvuk duší……
Květiny Kolombiny, úprk,
kopanec, pád, stojka,
kotoul, slabý zvuk zlomené zápalky….
Pierot leží, drkotají zuby,
hlava bezvládná, nohy, ruce, oči, vlasy……
…..zkameněly tíhou nehybné rzi…..!
Výkřiky! Pierot umírá!
Umírá!
Umírá!
Umírá!
Potůčky soli z modrých studní smývají šminku,
barví obličej černobílou duhou.
Srdce na tvářích ztrácejí tvar!
Ruka se zvedá, přikládá ukazovák
na ústa - prsty pláčí:
„Psst! Neplakat! Herec umírá čestně!“
Poslední trik, poslední gesto,
poslední slovo, věta, květina…..
Dlouhé řady vzpomínek …..
Poslední opona…..
Usměvavá tvář …..
Konec komedie.
Gybon asi 1984-1985