Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNestačí
Autor
cvrček
Nestačí
píseň
Ve hromadách starých krámů,
bednama zaházenou,
na trochu podlomeném trámu,
našel jsem dívku překrásnou,
v sochu zakletou.
Tvářila se tak strašně skromně,
když jsem z
ní špínu omýval,jako by chtěla něco po mně.
Něco, co sám bych si teď přál
-život, co bych jí dal.
Otevři oči, krásná dámo.
Já vím, že světlo ukrýváš.
Světlo své,
život svůj
za kovem
přechladně
schováváš.
Otevři ústa a řekni mi své “ano”.
Proč moje přání
odmítáš?Jenom spíš,
nevnímáš
můj žal,
můj vztek,
můj pláč.
Jak Pigmalion z nové doby,
blázen z tohoto století,
hledal jsem studnu živé vody,
léky na její prokletí,
z věčných perutí.
Když už jsem nevěděl, co říci
když jsem se málem utrápil,
tak jsem ji potkal na ulici,
jak jen tak jde a nezná cíl.
Já volal ze všech sil:
“Pohlédni na mě, krásná dámo,
já vím, že světlo ukrýváš.
Světlo své tajemné
přede mnou,
před světem
schováváš.
Pohlédni na mě a řekni mi své “ano”.
Proč moje přání nevnímáš?
Kráčíš dál,
nevnímáš
můj žal,
můj vztek,
můj pláč.”
Ohlédla se a přišla ke mně,
dívala se mi do očí.
Pak jenom vyslovila jemně,
že k lásce touha nestačí,
nikdy nestačí,
nestačí