Válka s deštěm

Déšť pálí salvy do oken!

Levá !Pravá !

Poklusem! Poskokem!

Zákopy už plní voda,

miliony střel.

Nás ale nenahlodá,

ani palba z děl!

 

 

Už sem nosí raněné!

Do teplého pokoje.

Jejich rány červené

zdobí lesklé náboje.

Málokdo unikl těm jatkám,

málokdo byl zachráněn.

Kdo donese dopis matkám,

bude za to odměněn!

Až se válka utiší,

vítr vezme smutné psaní.

Nadpis pro ty nejbliží:

Vážený Pane/Paní.....

 

 

Tato slova útěchy

raní jako nožem.

Buď tu s námi navěky,

byl si správným mužem.

Bránils pokoj proti sněhu,

když zabila tě mina.

Už si na druhém břehu,

a  je ti asi zima.

 

 

Dnes jsme pokoj obhájili ,

Slunce zase svítí.

Potřebujem nové síly,

ať se můžem bíti!!

Proti dešti proti sněhu!

Oplatit jim jejich něhu!!

---