Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePasivní
09. 08. 2010
3
8
632
Autor
Linguacosa
A já...mlčení
skrze sarkasmus mé identity
neděje se vůbec nic
apatie vůčí minulosti
potají snažím se zapomenout
pasivní prožitky okamžiků v této chvíli
měly být popřeny přítomností,
a ne rozebírány na atomy
pak přijdou mi nasáknuty špatností
A z toho jen pláč nad ubohostí
mojí a ničí jinou
chci být vyzpovídán
zbaven těžkého svědomí a mé jinakosti
je-li tím co mě trápí....
8 názorů
Linguacosa
11. 08. 2010
Přicházíš ve svém prvním textu s jakýmsi přiznáním, které však nepojmenováváš nějak konkrétně a ani to není nutné, již ta zmíněná jinakost postačuje. Ovšem podal jsi to spíše jazykem symbolů - identita, svědomí, jinakost, zpověď, minulost - je to takto trochu jakoby nad oblaky.
Pokus se podobné téma napsat tak, že ho popíšeš v hranicích konkrétního prožitku, od čehož se odrazíš a navrch se můžeš pustit do nějakého minizhodnocení nebo přirovnání. A neboj se toho, čtenáři jsou vnímaví a ve veliké většině ocení upřímnost.
A neboj se, čtenáři ve velké většině jsou citliví a tolerantní.