Soumrak

Soumrak

Soumrak spolykává červánků žár,

vodní hladina se spola v nich koupe.

Ptáků křídla odpočívají ve větvích,

kde i vítr na pár chvil usedl.

Do svítání času dost

a v tišinách u vod je radost.

Pod klenbou lesa, studánka smutná

a v ní se koupe s kříže prosba má.

Kdys zákeřná křídla rozpjatá,

mě bouchly, do oka udeřily.

Letěl tudy smutek

a luna na sedm strun počala hrát.

Soumrak spolykal poslední obláček

a hvězdná brána se otevřela.

Tisíce zářících zaplavilo matné plátno.

Zákeřná křídla přeletěla,

však zanechala smutek, zmatek.

Ranním svítáním,

kdy zmizí tisíce lampiček,

přijde ve zlatém oděvu slunce

a i mě zaplaví hřejivý pocit.

Jak se to stane …

...sám nevím …

...ale stane ...