Soused

Soused

            Šla jsem na autobus. K našim sousedům přijíždělo auto. No jo, ahoj. Soused - milej chlápek mě nikdy moc nezajímal. Měl bráchu. S tím jsme se vždycky tak akorát pozdravili. Nosil hezký trička. Prostě by to všechno šlo normálně, jako doteď, kdyby se nestalo...

            Chtěla jsem si něco dobrýho uvařit, ale neměla jsem mouku. Měla jsem šílenej hlad. Po chvíli mě napadlo, že půjdu k sousedům. Nejspíš bude doma „milej chlápek“ a ten mi určitě pomůže.

            Zvonila jsem u sousedů. Chvíli nic, pak se otevřely dveře. Úsměv. „Dobrý den, já jsem se chtěla zeptat...“ Zavřel za mnou dveře. Dívala jsem se mu do očí a napadlo mě jediné. Byli jsme si nebezpečně blízko. Otevřela jsem pusu, že jako něco řeknu. Nešlo to. Byla jsem totálně paralyzovaná. Zavřela jsem oči a stalo se to. Políbil mě, pevně mě chytil kolem pasu, pak se mnou praštil na gauč. Bylo to příliš nádherný, než abych mohla přemýšlet.

            Když bylo po všem, pár polibky jsme se rozloučili. Odešla jsem domů a tam jsem se rozesmála. Zapomněla jsem na mouku!!!

            Další den jsem vykoukla ven z okna. Pohled ven mě šokoval. V protějším okně se on – ON líbal s nějakou ženskou. Tak tohle jim rozhodně překazím. Rázně jsem u sousedů zazvonila. Otevřel dveře, rozesmátý a rozcuchaný. „No jo, ahoj. Tohle je moje žena Adélka, vy se ještě neznáte, žejo?“