Vlasy

V tvých vlasech se slunce zrcadlí,

snad kdybychom lásce propadli,

hladil bych tě po paprscích,

na trávě byl by slyšet smích.

V tvým těle je život jarních dnů,

tvýmu srdci já chtěl bych do rytmu

píseň složit v citech, dotecích.

Píseň o úsměvech zářících.

Jsi královna pro zámek můj,

Jsi moje a já jsem tvůj,

i když tomu nevěříš.

Čteš si a báseň neslyšíš,

není vidět a slyšet, je cítit jen.

Já zakryji oči, nechci být, víš,

z lásky obviněn, z lásky usvědčen.