stribrny smrku

stribrny smrku
tycis se hrde
v barve nemene
at slunce jas
ci praskot zimnich
kosti
at zivly radi
po libosti
tve telo statne
silne cnele
zustane hrde
v ocich mych detskych
tak jak je i ted v me dospelosti.

stojis u rybnicku
u zbytecne sadry modelu
konopiste

ale rybnicek ten
pro romantiku asi
vznikly
odchoval generace zab
generacni navaznosti

cos videl jich
obojzivelniku davno uz mrtvych
a cernych pulcu
kteri nakonec pod tebou zpivali
pisne zab lasky chtivych.

i lidi - nas -jeste deti
co ukazovali casti tel,
v nadeji ze i ona bude ukazovati.

stribrny smrku
jedidny hrdino
domu zla

az prarodice zajdou
nezaplacu
jetsli tebe podriznou
oblecu rubas smutku za tebe
tys malickym, kmenem co neobjali
stribrite svitil
vysoko do ticha
do modreho nebe
v mistech
kde nebylo ticha pro ty
co se k tobe neobrati.

dnes uz davno nejsem vitan
na tom divne studenem dvore
ale mockrat jel sem okolo
vencic noveho plechace
benzinoveho byka
vzdy me to tahlo projet kolem tebe
divat se jak mocne stribro tve
s nebem se styka.

kdo stoji o dedictvi od hadu?
at odkazou mi tve drsne jehlice
ja budu pit a ty cnit
ty stat
ja bit se s chymerami
nakonec se zas sejdem tam u rybnicku
ty s nemenym usmevem

ja vykrakan zas za usi

nakonec zas se sejdeme
stribrny krali

vdecim ti za dusi.