Bitva pěti armád 2001

Den 1. (pátek)

Cesta : Jako každý správný trpaslík - pokud jde o bitvu ;) jsem dům opustil velice narychlo - s sebou jen svůj meč, pár sucharů, a něco sušeného a soleného masa (pokud nepočítám dvě vepřové konzervy, bochník chleba, spacák navrhovaný pro výpravy do Himaláje, karimatku a několik dalších nezbytných věcí ;))

 

Etapa (A) : spočívala v zakoupení cestovního dokladu, jehož kopii zde nabízím ke kontrole ;) a nastoupení do vlaku, který se měl záhy (v 7:40) ubírat směrem Praha hl. n. Na České Dráhy opravdu velice nezvykle (a tudíž k mému údivu) jsme vyrazili přesně na čas a cesta ubíhala poměrně rychle...

 

 

Etapa (B) : waypoint no. 1 (Praha hl.n.) dosažen v čase 8:45. Zde jsem absolvoval několik málo minut čekání na své spolubojovníky. Po příchodu Simona a Agerana (mimochodem dvou velmi zdatných válečníků ;)) Jsme se odebrali stopnout nějaký rychlík, který by jel okolo Olomouce. A co náhoda nechtěla - zrovna jeden odjížděl z nástupiště č.6 v 10:05. Proto nikdo z nás ani na chvíli nezaváhal a ihned jsme zabrali to nejlepší "coupé" ;)) v celé vlakové soupravě. České dráhy se opět předvedly v tom nejlepším světle, když vlak skutečně vyrazil těsně po desáté hodině a nabral příznivý vítr a kurz směrem na Olomouc. Cestou se nepřihodilo nic moc zajímavých věcí - tedy kromě několika incidentů, kdy si nás několik osob spletlo s mírovou misí směřující do Afganistánu.

 

Etapa (C) : waypoint no. 2 (Olomouc hl.n.) dosažen v čase 13:15 - k úlevě celé výpravy, protože "spěšný" vlak do Krnova měl vyjíždět ve 13:52 a spoždění na trase Praha - Olomouc bývají obvykle v řádech hodin... Prostě bohové stáli ten den při nás ;)) V hale Olomouckého nádraží jsme měli tu čest se (sice jen letmo) seznámit s několika dalšími válečníky, chystajícími se stejným směrem jako naše malá výprava. Několik zbraní (především válečných seker) vypadalo velice impozantně. Naštěstí nedošlo k žádným ozbrojeným střetům a krve teklo pouze velice málo ;)) (rozhodně méně než alkoholu). Vlak na Krnov měl pětiminutové spoždění, ale to se dalo prominout... I když bylo několik návrhů k tvrdému potrestání neposlušnosti a takové nehorázné nedbalosti a podobné blbosti... ;)) Ve 14:00 jsme již seděli ve vlaku na Krnov a kochali se nádherným výhledem na zalesněné svahy předhůří Jeseníků..

 

Etapa (D) : waypoint no. 3 (Krnov "hl.n.") dosažen v čase 15:45 - po nesmírně únavné cestě konečně na místě (tedy alespoň podle našeho velice bláhového předpokladu). Na nádraží již čekalo několik sličných průvodkyň, které vysvětlily cestu na místo bitvy. Rázem bylo po dobré náladě a po optimismu - cíl cesty ležel přibližně 6 (slovy ŠEST!!!) kilometrů od nádraží - a jediný způsob jeho dosažení bylo vyrazit mu v ústrety po svých... Naštěstí se k nám přidal ještě jeden trpaslík a maličký hobit, kteří se ve zdejším kraji vyznali poměrně slušně a tak jsme ani moc nebloudili. Nejtěšší byla cesta pro Simona, který nesl na zádech náš kompletní proviant včetně osmi lahví dobré vody.

 

Etapa (E) : waypoint no. 4 (Les nedaleko Guntramovic) 17:00 - konečně na místě!!

 

NA MÍSTĚ : Po krátkém pozdravení se sličným doprovodem krále elfů (Geneis) jsme našli vhodné místo pro postavení našeho tábora. Kolem 18:30 je postaven stan a jsme po lehké večeři. Ještě před setměním se jdeme malinko "rozhýbat" na nedalekou louku, odkud se již od našeho příchodu ozývá třeskot mečů. kolem 19:00 jsme náležitě rozhýbaní a máme několik nových podlitin ;)) jdeme se nechat zaregistrovat a schválit si zbraně. Agreran se přihlásil za rasu lidí, já a Simon za trpaslíky. Naše zbraně prošly kontrolou bez námitek a byly schváleny ;)) každý dostal "životy" (kancelářské sponky) a kartičku ne nepodobnou této :

 

Z některých našich protivníků šel opravdu strach - Hlavně skřeti a jejich sekery a válečná kladiva... Elfové zde byli všeobecně neoblíbeni a byli terčem posměšných narážek a poznámek :)) Na ukázku jeden velice povedený popěvek : "Élfíkové, Élfíkové, buzny naší země. Sotva jsem se ohnul pro meč, už byl jeden ve mě ve mě ve mě" ;))))) (zajisté jste si všimli, že je text skryt ;)) Poraďte si sami)

Poté jsme několik chvil poseděli s Ostravskou výpravou vedenou Gwynbleidem, kterou tvořili Modrik, Nord a několik dalších válečníků. Velice milé ale bylo seznámení s Morganou, (vidíš Morgan, jsi tady taky ;)) která vše pečlivě dokumentovala pomocí obrázkové skříňky (foťáku) (btw Morgan - až budou ty fotky, dáš mi vědět, že?) a Corym, který jako správný elf nedal bez svého luku ani ránu ;) Jelikož se ale začalo připozdívat, rozhodli jsme se vyzkoušet pohodlí našich spacáků...

Posilněni medovinou jsme ulehli ke spánku kolem desáté hodiny. (já a Ageran do stanu, Simon na celtě pod širákem)

 

Den 2. (sobota)

Ranní vstávání je nejhorší činnost na světě... Zvláště se přinutit vylézt ze hřejivého spacáku do chladného rána ;) K snídani byl čaj (oheň rozdělal náš zálesák Ageran ;) a chleba se sýrem a salámem. Náležitě posilněni několika dalšími doušky medoviny jsme směle vyrazili na shromaždiště, kde nám měla být v 10:00 osvětlena pravidla boje. Po několika dlouhých minutách čekání va "velkého" Gandalfa se asi kolem půl jedenácté konečně začalo s osvětlováním pravidel. Zásahové plochy, zakázané zóny, herní plocha a tak podobně ;))

 

Potom se všechny rasy přesunuly na velikou louku, odkud jsme se všichni přibližně kolem 11:00 rozešly do svých věží. Nás (trpaslíky, elfy a lidi) odvedl "Gandalf". Stejně tak to bylo i s rasou skřetů a vrků, ale ty odváděl někdo jiný ;). Trpasličí věž byla strategicky naprosto ideálně umístěná :) Kdyby nás chtěl nepřítel dobýt, musel by přes věž lidí a ti nikdy nedali svou kůži příliš lacino ;)

 

První quest byl "najít kouzelný meteorit". Rasa, která ho najde bude moci z něho vyrobit kouzelnou zbraň ;) A tak každá rasa vyslala skupinky a pátrací oddíly a slídilo s po celé hrací ploše a hledal se kouzelný kámen :)) Po té, co jsme pročesali celou louku a byli mezitím napadeni tlupou skřetů, které jsme za pomoci elfích bojovníků pěkně vyklepli ;) jsme veškeré hledání vzdali a čekali na zázrak, nebo náhodu ;) Později se ukázalo že meteorit našli skřeti a vyrobili si z něho kouzelný luk, který měl +1 k útoku.. prevíti jedni! ;)

 

Kolem půl jedné poprvé padla věž vrrků - byl to lítý boj a obě strany utrpěly obrovské ztráty - poklad byl sice lidí, ale dalo se čekat, že jim moc dlouho nevydrží - k jejich věži se blížila armáda skřetů. Řeka šla překročit pouze na dvou místech - přes most, nebo přes brod - most byl střežen několika ozbrojenci z rasy elfů, lidí a několika elfími lučištníky. Brod byl obvykle bez dozoru, ale odsud žádné reálné nebezpečí nehrozilo.

 

Asi ve 14:00 se spojily obrovské armády skřetů a vrrků a probily se společnými silami na druhou stranu řeky - morálka lidí a elfů šla rapidně dolů (dali se na ústup, který přešel ve sběsilý úprk) a trpaslíci sami byli prakticky bez šance - ale nedali své životy zadarmo ;) o několik minut později padla věž lidí.. Zbytky krvelačných skřetů byly rozprášeny trpasličími zálohami, které vyrazily lidem na pomoc.

 

15:00 - společná akce lidí, elfů a trpaslíků - pokus o totální anihilaci skřetů a vrrků se nepovedl - armádu zastavilo obléhání vrrčí věže, která se držela až nezvykle dobře.. nakonec přeci jen padla a poklad byl tentokráte elfů :)

 

16:00 - Konec legrace, začíná zábava - Konečná bitva bílých (lidí, elfů a trpaslíků) proti černým (vrrci a skřeti), která se konala na velké louce. Celá bitva měla probíhat vyřazovacím systémem dokud nezůstane jedna jediná rasa. Začínalo se černí vs bílí. Díky strategické lsti, kdy byl z řad trpaslíků vyslán vyjednavač do linií černých a tam se s Velkým skřetem dohodl na jisté podpoře ;)) vše probíhalo úplně perfektně. Ze začátku vše probíhalo přesně podle plánu - semknuté řady lidí, elfů a trpaslíků trpělivě vyčkávaly na úder černých. jaké však bylo překvapení elfů a lidí, když se těsně před útokem trpasličí křídlo stáhlo stranou a celý útok černých dopadl plnou silou do jejich řad ;)))) Poté trpaslíci, po několika minutách pobaveného pozorování bitvy, zasáhli do oslabených vojů nepřítele a dorazili ho ;) Černí byli rozprášeni a vypadli ze hry. Linie elfů a lidí byly náležitě oslabeny a tak neměli trpaslíci s vítězstvím moc velké problémy.

 

Vyblbli jsme se náramně ;))) několik naražených kostí, spousty modřin a mnohdy až dvacet přeražených prstů na osobu (stvoření) ;) A radostná zpráva na závěr : Trpaslíci ZVÍTĚZILI!!! A za pokřiků "Zhurvash!!" a "MORIAAAA!!!" rozprášili všechny své protivníky.

 

Celá akce končila kolem 18:00, kdy se vyčerpaní bojovníci rozličných ras, národů a pranárodů odebrali zpět ke svým stanům a někteří se vydali na dlouhou pouť ke svým vzdáleným domovům. Naše družinka se rozhodla opustit místo bitvy až druhý den ráno a tak jsme se posilnily několika konzervami vepřového ve vlastní šťávě a horkým čajem a kolem deváté jsme vyčerpaní usnuli... (Tentokrát já pod širákem a Simon s Ageranem ve stanu ;))

 

Den 3. (neděle)

Home, sweet home! Vlak z Krnova odjížděl krátce před desátou hodinou ranní a tak jsme po rychlé snídani a osvěžení v nedaleké studánce sbalili stan a zbytek vybavení a vyrazili jsme směrem vlakové nádraží Krnov. Po zakoupení jízdenky se stávala veškerá moje hotovost z 15.50,- Korun českých, ale vidina vany přetékající horkou vodou a měkké postele nás přiměla k urychlenému nastoupení do vlaku na Olomouc..

 

 

15:10 - Praha hlavní nádraží - Pro Simona a Agerana "téměř" konečná stanice - následovalo krátké rozloučení a mě čekala cesta do Benešova...