Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZemě mých snů
11. 11. 2001
3
0
632
Autor
kristi
S vůni jitra slunce vstává,
Sen mi zmizel s tmou,
Prahu rána sbohem dává,
S noční oblohou
Oči chtěly by už vstávat,
Slunce letmo obejmout,
A plátků růží pohled němý,
Co nejde přehlédnout
Vlahé trávě rosu vzít
A tiše o ní hrát,
O téhle zemi každým ránem
nezbývá mi než souhlasit s Alberiem, lépe bych to určitě nevyjádřil.
Líbí se mi moc pocit z básně, který mám, ale forma mi ho trošku kazí.
ale ten objímající pocit převažuje a tak se těším na další básně a tipnu ti TTTT
kristi, říkáš si o kritiku, tak se o ni pokusím.
Obsah se mi dost líbí, taková citová pohodovka je malé pohlazení duše.
K formě budu ale mít výhrady:
Rýmy: To, že některé verše se rýmují a jiné ne, by nemuselo vadit. Horší je, že jde o rýmy tzv. gramatické - rýmují se ohýbací koncovky u slov téhož gramatického druhu (vst-ává/d-ává, tm-ou/obloh-ou, obejm-out/přehlédn-out). Takový rým se sice sem tam snese, ale rozhodně by neměl převažovat.
Metrum (rytmus): Zpočátku vzorný: první 4 verše jsou pravidelný trochej (8 slabik), sudé verše zkrácené na 5 slabik - paráda.
7. verš už ze schématu vybočuje - 7 slabik. A dál je to už hodně neuspořádané. Kdyby sis s tím víc pohrála a kromě citu zapřáhla výrazněji rozum (včetně matematických buněk), básnička by tím určitě získala.
Grafická prezentace: Začínat každý verš velkým písmenem je zvykem v anglické poezii. V české obykle ne - a svádí chápat slovo Prahu jako název města, u když myslím, že mělo jít o práh rána. Písmo mi připadá příliš velké, je už na újmu čitelnosti, pokud čtenář nesedí metr od monitoru.
Celkový dojem: příslib. Rád si přečtu ostatní.