Česká pošta

Česká pošta  

Bílé, žluté, barevné jsou poštovní obálky,

lidé je posílají s úctou do dálky.

Tlusté  a těžké, velké a lehké balíky,

rostou v pytli na valníku jak fíky.

Je mravenčí práci neobyčejně obyčejných lidí,

roztřídit těžce velkou hromadu jež ve voze denně vidí.

Šel by vám z té kupy papíru po zadech ostrý mráz

táží se všichni všech, kdo přenese tuhle hráz.

Hráz stavěnou z pošty na píchacím stole,

do vozíku háždou se z papíru cihly nahoře i dole.

Dole, kde z vagónu jdou do ocelově bezpečné klece,

poštovní zboží je pro nás důležitě cenné, přece!

Lidí na poštu čekají u svých malinkých schránek,

až doputuje, ucítí radostný tajuplný vánek.

Skrytý v obálce či v balíku je to záhadné překvapení,

přinese do duše radost? Smutek? Nebo jen  okouzlení?

Těžké není poslat poštu někam do dáli tam,

ale těžké je zařídit aby přišla právě k Vám

nepoškozená v bezpečí a v pravý čas

stojí to však práci a bolest svalu hlas.