o školství

Robynson: hledal jsem v tom system a zjistil jsem, ze nejsem neustale bit. Pripoustim moznost, ze udalosti kolem me jsou odrazem me duse, ale dukazy neexistuji, takze to mohu jen pripoustet.

Je to tak? Nevěříš, že události okolo tebe jsou odrazem tvé duše? Jsou lidé kteří jsou neustále byti, okrádání, etc. Hledal jsi někdy v tomto systém? Hlavně aby už bylo jaro.

Ne nestaci, jeste potrebujes stit jinak dostanes cihlou do obliceje.

K tomu stačí špunty do uší a tmavé brýle.

Derflad: Problem slepice a vejce. Musi ucitele nejdriv dobre ucit a teprve pak budou umerne zaplaceni. Nebo je musime nejdrive poradne zaplatit aby mohli poradne ucit? Nebo jinak, myslis, ze ucitel, ktery uci dobre ma penez vic, nez ten, ktery uci spatne?

Platy se neporovnavaji mezi sebou navzajem, nybrz s cenami v obchodech s potravinami apod. A je jasne, ze o sobe zadny zamestnanec nebude tvrdit, ze pracuje spatne at mu proboha nepridavaji na platu. Jo jasne, ten problem je slozity. IMHO se do skolstvi musi nejdrive narvat penize, aby tam mohli pracovat i lide, kteri nejsou ochotni zivorit pro velke idealy. Kdysi jsem pracoval v pocitacove ucebne v dome deti. V malem jsem si vyzkousel, co musi ucitele vydrzet, kdyz jsem vedl nejake krouzky pro deti. I kdyby ucili sebeblbeji, zaslouzi si desetitisice jen za to, ze to s tema deckama vydrzi.

Nedomnívám se že je žák frustrován z toho, že dostane 3,4,5 drahá přítelkyně. Domnívám se, že může být nanejvýš frustrován, že za tyto známky doma utrpí ujmu na těle či na duši :-))

Nač ty obavy Derflagu, žij a nech žít. Osobně se domnívám, že recept je jednoduchý. Mám jeden a platí na všechny problémy světa, neb je příčinou všech problémů světa. Zaměřme se na jádro problému, tím není nic jiného než naše ego. My jej vytváříme a tak jej tvořme s větší graciezností a pozorností. To že máme zdatného koně, neznamená, že s ním musíme rajtovat v maminčiných růžích. :-))

Spvrie, važ slova, možná by ses mohl dotknout někoho, koho ses dotknout nechtěl! Čísla jsou pomůcka pro kupecké počty, vypadá to, že si pleteš pojmy a dojmy.

No, možná jsem se trochu unáhlil, ale Světe, třes se před bláznivými matematiky. Člověk chce něco studovat a von mu to hodí do nepředstavitelné změti čísel a vztahů, i když je to třeba úplně k ničemu; ale umět se to musí. Tfuj! (dobře, omezuju svou nenávist jenom na bláznivé matimatiky, kteří neznají míru)

Blbjenko, kde učíš? Až si uděláme nějaké děcko, já ho k Tobě pošlu, jó? Abych se pak nemusela na třídních schůzkách rozčilovat... Ad platy: učitelé nemají nic moc, ale na druhou stranu peníze nemůžou být ta správná (de)motivace - tou jsou vždycky dětičky. Jsem pro to jim časem něco přidat (aby si ktěm kořínkům mohli dát třeba omáčku), ale nikdy to nemůže být tak, aby si studentík řekl, půjdu na pajdák, z toho něco vytřískám... Není to tak nikde na světě, pokud vím, zkrátka taková ty důležitá povolání jako hasič, řidič sanitky nebo učitel jsou všude špatně placená. Jenom přeju učitelům větší úctu, protože to je v jistém smyslu velká odměna. Až na to, že úcta nejde naordinovat prováděcí vyhláškou....

Teda tady už není co napsat. Jenom Popelucha: Matematik je možná lenoch, ale cokoliv dostane do klepet, to zčísluje (i přesto, že na to lze matiku napasovat asi tak jako botu na hlavu), čímž chudákům žáčkům hrozně znepříjemňije život. Nenávidím všecky matematiky!!! :o####

ano ano poslání - k posr... ;o) Gébi, víš jak je možné, že jsou v učitelství nepovolaní lidé? Ona nám učitelská obec trochu stárne, víceméně nesou mladí noví, lepší lidi, kteří by mohli ty staré nahradit, protože si radši udělají titul Mgr. a jdou dělat tam, kde dostanou víc (a víceméně se jim nikdo nemůže divit) K těm informacím: biflování je bohužel příliš zažitý systém celého našeho školství, ale to záleží třeba na základkách na učitelích, ale vezmi si to tsk, že když naučíš človíčka, aby si vyhledával informace a obohacoval se dle svého a lépe, stejný človíček pak bude třeba ve vysokém školství ztracen. Stačí se podívat na "bbásníky", teď bude druhý díl, poznáme svoje... hory knih... Hm :-) m.

... šišmarja, zadarmo... a budem bydlet asi v jeskyních a živit se kořínkama... takovou blbosť fakt někdo napsal ? a v učitelským časopise ? přiveďte mi toho člověka, chci se mu zhluboka podívat do očí... ... a jestli můžu, Gébi, něco dodat k tomu biflování versus vyhledávání informací : záleží na tom, o jak starých dětech se bavíte a taky o jaký míře... jistěže je důležitý vědět, kde najdu informace, který potřebuju... možná, že se tahle stránka věci trošku zanedbává, ale zas tak hrozný to podle mě není, děti přeci sestavují různý referáty, úkoly atd.... ale, pokud ti učení se čehokoli připadá jako " překážka a utrpení v mozku dítěte ", tak to promiň, ehm... myslíš, že není nutný naučit se násobilku ( vždyť máme přeci kalkulačku ), není nutný učit se vyjmenovaný slova a ať neuvádím tak extrémní příklady, myslíš, že není nutný mít v hlavince uložený základní informace z předmětů, co se na školách učí ? víš, jak řekl Prokletí, když pak přijdeš k přijímačkám na vysokou, nebudeš mít u sebe žádný zdroje informací a stejnětak je nebudeš mít u sebe, když ve společnosti náhodou přijde řeč na něco jinýho než na počasí nebo fotbal... mozek je to jediný, co máš u sebe vždycky a to co máš v něm je zbytečná přítěž jen v tom případě, že to neumíš využít... použít ty informace ve správnou chvíli, dát si je do souvislosti a něco z nich vyvodit. "Biflování" není zbytečnost, paměť se musí cvičit, jinak slábne... samozřejmě se to nesmí přehánět, a musí se rozvíjet i ostatní schopnosti a to už jsem říkala, už mlčím. ( ještě poznámečku... učitelka - alkoholička vadí, a co alkoholik -řidič autobusu nebo ředitel banky, cák to nejni ve všech povoláních stejný ? )

Milej Prokletí,já vůbec učitelským povoláním neopovthuju,protož z vlastní praxe vím, jako je to dřina a obětavost a mezi svými nejlepšími přáteli mám právě učitelé.Je asi pravda, že mnoho věcí je v lidech.Možná ,že to co jsem před tím napsala je z toho důvodu,že dejme tomu 2 až 3 učiteli mám(nejn já)ustavičné problémy.Vúči nim jsme povini je vyslechnout,na druhé straně oni nedaji prostor k názoru nám a to je zlé.Zažila jsem ředitelku MŠ,protože jsem tam pracovala a ta v pracovní době před dětmi pila alkohol, mluvila vulgárně.Na tomto místě se držela 30 let!Řeknětemi,jak je toto vůbec možné.Vždyť učitel má životní poslání.I já takto tuto práci brala a milovala,ale musím přiznat,že jsem si poté i celkem vydechla,až jsem tuto práci opustila.Těší mne dodnes,že mne rodiče zdraví s úsměvem na rtech,že když mne potají bývalí předškoláčci rozjaří se jim očka.To je pro mne odměna.Kdysi v jednom učitelském časopise psali,že učitelé by měli pracovat zadarmo.Nezlob te se na mne,ale učitel není robot,nebo stroj.Cožpak to není práce vychovávat novou společnost,generaci?Vždyť toto je nejtěžší úkol společnosti.tito lidé by měli být palceni zlatem a věřím,že by se mysl národa zlepšila.Jednoduchá rovnice:mám za svou práci slušně zaplaceno,tudíž odvedu skvělý pracovní výkon,tudiž učitelé jsou v pohodě,žáčci takéž,rodiče rovněž.Jak je tomu ale ve skutečnosti?Já myslím,že o tom nemusím hovořit.Školství je začarovaný kruh,to je jisté. Co se táče znalostí na základních školách,myslím si,že by se děti měly spíše učit vyhledávat informace,ne si je "telit" do hlavy a výsledek je nula.Myslím,že na středních školách snad už k tomu dochází - pozvolna.Ve světě PC,elektornických dat a rychlostí přenosu informací,je dle mého názoru "biflování" jen překážkou a utrpením v mozku dítěte.Dětem by se měla dát možnost dialogu v mezích jejich vědomostí.Vždyť ani učitel není Bůh.

Milá Gébo, poskytnu pohled z druhé strany: Mám maminku učitelku, o kterou mají při zápisech rodiče vždy zájem, učí na naší škole už 10 let, praxi má 25 let. Skoro každý den přichází domů ztrhaná z toho, co si k ní někteří rodiče dovolí, když si dovolí říct, že "jejich miláček" není naprosto geniální (kdo vlastně je?). Rodiče jsou arogantní, protože učitel je jen sluha, lterý má za úkol zdarma vyvchovat Vaše dítě. To s penězmi mě, upřímně řečeno, nasralo. Doktoři a učitelé jsou v české společnosti na některých, nevím přesně, z deseti nejvýznačnějších etických postů - opakem je to ve féře platové. Moje maminka dělá učitelku jen proto, že ji to baví, baví ji dělat s dětmi, učit je, ukázat jim nový svět. Jinak by odešla za jakoukoli častokrát lehčí (kdo spočítá ty neplacené přesčasy doma s vymýšlením nových her a opravováním sešitů, stěhování, nákupy, atd.) a samozřejmě lépe placenou prací. K rodičům: učitel není všemohoucí, pokud si někdo myslí, že dítě odloží jako boty do opravny a ono vyjde s hlavou plnou chytrosti, není to rodič, ale blb. Asi tak :-( m.

No, nemám čas se teďka nějak dlouze rozepisovat, takže jen pár krátkých poznámek - uvědomte si, že přes veškerej svrab a neštovice, které tady vládly před rokem 89 a v jiné podobě vládnou dodnes, se lidé, kteří prošli naším školstvím, slušně uplatňovali a auplatňují nadále, a to i v těch státech, jako třeba USA, ze kterých se dneska kde kdo může posadit na prdel. A tohle všechno i přes ty hysterický učitelky na základních školách, to "mentorování", (i když to není až tak úplně pravda) atd. Prostě, asi to školství není tak špatný. Pak tady zaznělo něco o tělesných trestech. Ano, už Jan Amos Komenský byl proti tělesným trestům ( to se všeobecně ví ), ovšem všeobecně se zapomíná dodat, že Amos měl na mysli tělesné tresty za neznalost, nikoliv za nekázeň. Však on Amos věděl ... . Pak tady zaznělo něco o známkách, jestli jako jsou dobrý a nebo ne atd. Inu, záleží na úhlu pohledu. Ale bohužel, známky se stávají zbytečnými. Vysvětlím - dneska je taková široká nabídka středních škol, učebních oborů, maturitních oborů a všeho možnýho a zároveň vycházejí školy slabší ročníky, takže pokud žák vysloveně nechce na prestižní školu ( pak se ale učí dobrovolně ), tak ti ostatní mají jistotu, že se někam dostanou, stačí nepropadnout. Ono okřídlené "čtyři mínus lepší než pět" nabývá dneska na naléhavosti; Za našich let nám v posledním ročníku základky cvakaly predele strachy, abychom nebouchli, protože to by znamenalo se třeba nedostat na slušnou školu. Dneska tenhle strašák není a podle toho to vypadá. Někdo tady psal, že jako učitel by měl být kamarádem, moudrým rádcem atd. Tohle může napsat jenom člověk, kterej ví úplně prd o tom, jak to na základkách chodí. Ano, některým žákům lze být kamarádem a rádcem, ale z většiny by se opupínkoval i Igor Hnízdo. Před dvěma lety jsem udělal tu zkušenost, že jsem na základce rok učil. Takže vím poměrně přesně, o čem mluvím.

Monty_Python, nijak zvlášť nesouhlasím: že by se měly děti přestat biflovat a začít dialogem. Viděla jsem tenhle přístup ve Francii a drtivá většina dialogů byla příšerná... právě proto, že dětičky neměly žádné znalosti o věci, o které se dialogovalo. Je to nesmysl, naše školství není zas tak zlé. Jediné, co lidi, kteří jim projdou nezvládají, je použití toho kvanta znalostí. Ty třeba mluvíš o benzenovém jádře, jakože ti k ničemu není. Ale je, b. jádro je věc všeobecného vzdělání, pokud ovšem víš, kde ho najdeš a jestli má nějaké vlastnosti. Používat znalosti se může člověk ve škole naučit, chce to jen drsného učitele. Nás to nijak zvlášť neučili, ale mladší bratr lítal po knihovnách a po archivech jak zběsilý, když měl sepsat jakýsi referát - prostě kvalitní zadání, a učitel to ocenil, protože moc dobře věděl, jak je těžký z té hory různorodých informací udělat nějakou syntézu. Potud můj názor, že naše školství není zas tak hrozné a že se navíc lepší. A k učiteli jako kamarádu? Přikláním se spíš k Igoru Hnízdovi. Myslet si, děti jsou milá nevinná stvoření, které až později tenhle svět zkazí, je poněkud naivní, dětičky jsou potvory, jako kdokoli jiný, a proto se na ně musí (se zdravou mírou) přísně. Řekla bych, že mnoho škody ve vztahu dítěte ke škole napáchají sami rodiče. Začíná to "těšíš se na prázdniny", "co učitelky, nezlobí" a pokračuje to až k extrémnímu "co máš z toho, žes dostal pětku, učitelka je kráva". Tímto vzdávám hold všem, kteří se do jámy lvové pouštějí (blbjenko, Tobě zvlášť). PS: Když uvažuju nad tím, co mi ZŠ dala, pak to bylo zjištění, že spisovně se řekne vuřt a nespisovně buřt a ne naopak, jak jsem si do té doby myslela. Pak jsem se taky dozvěděla, že nulou dělit nejde. Za nejcennější považuju poznatek, že matematik je lenoch a tím pádem nepočítá, když nemusí.

clovrdik, Popelucha: Rozhodně si nemyslím, že jsou děti čisté duše, naopak. Dobře vím, co je to za verbež. Otázkou je, zda je učitel má spíše zkrotit nebo učit. Ideální a samozřejmě naprosto neproveditelné v praxi by zřejmě bylo, kdyby každý učitel měl na starost max. 10, 15 dětí, a to ještě "vyselektovaných" na základě psychotestů etc. Ve třídě, kde je 30 dětí, z nichž 5 je nadprůměrně inteligentních, 15 průměrně a 10 podprůměrně, navíc s patologickými sklony, může být učitel co chce a jaký chce, výsledek bude vždy přinejmenším ambivalentní. Jde jen o to, že i ty "parchanty" lze (snad) nějakým způsobem zaujmout; a pokud ne, lze aspoň zaujmout ty, kteří se pohybují v běžném inteligenčním pásmu. Což současný systém státního školství nedokáže. Dlouho jsem přemýšlela nad výhodami a nevýhodami našeho školství a školství dejme tomu v USA, kde se děti poměrně záhy "selektují" a namísto hory tzv. obecných znalostí se věnují tomu, k čemu inklinují a o co mají zájem. Na jedné straně pak průměrný Američan neví, kde leží nějaká Praha, ale na svou práci je připraven mnohem lépe než my s benzenovými jádry. Všeobecné vzdělání je možná hezká věc, ale praktický život je přece jen jinde. Nemluvě o tom, že mnoho lidí nemá ani to, jak je vidět např. na televizních soutěžích typu "Chcete být milionářem?" Pokud jde o mne, musím říct, že mne škola skutečně nenaučila nic z toho, co je mi v životě jakkoli platné. Veškeré "vědomosti" jsem si posbírala sama, protože jsem o ně prostě měla zájem. Mnoho oborů mi dokonce škola tak znechutila, že jsem se o ně ani zajímat nezačala. Když mi v páté třídě učitelka dala trojku z trojčlenky jen proto, že jsem si dovolila použít jiný postup než ten, který nás učila, pochopila jsem, že "samostatná orientace v problému" není to pravé ořechové, co se po nás žádá. Od té doby jsem z matematiky demonstrativně nosila čtyřky a pětky, protože mne prostě "její" postupy přestaly zajímat. Na střední škole jsem naštěstí měla skvělé učitele - většinou mladé kluky - kteří akceptovali můj "svérázný" přístup k výuce a nenutili mne do ničeho, do čeho se mi nechtělo. Paradoxně si ze střední školy odnáším mnohem víc reálných vědomostí než ze školy základní, i když jako celek je mi SZTŠ úplně nanic. Myslím si, že největší problém je právě v osobě učitele. Učitel by měl být jednak dobrý psycholog a hlavně, neměl by k dětem přistupovat jako Bůh stvořitel. Je mi stokrát milejší přístup mého třídního na střední škole, který po jedné hodině, kdy plácal nesmysly, přiznal, že byl po flámu a měl kocovinu, než přístup mé třídní ze ZŠ, která (sama velmi obézní) vyjela po tlustém klukovi, že se stará jen o svý žrádlo a proto má z písemky čtyřku. Všechny děti nejsou stejné, takže univerzální přístup k nim asi neexistuje. Pokud jde o dialog, uznávám, že někdy na místě je a někdy ne, ale v principu je mi stále milejší samostatná práce ducha než šroubování pouček do hlavy. K čemu mi bude nějaká definice, když z ní znám jen slova, ale faktický obsah jaksi chybí? Dokud si nevlezu do vany, naplněné po okraj, bude Archimedův zákon jenom bezobsažný canc na papíře.:)

...že vám do toho ještě kecám. ale některé věci, které tady padly, se mi chce zdůraznit, nebo na ně reagovat. tak třeba: ke "kamarádství" s učiteli "kamarád" se mi zdá jako zbytečně silný slovo. v momentě, kdy žáci s učitelema ( myslím střední školu ) začnou chodit na pivo a začnou jim tykat, končí veškerá autorita a veškerý učení jde do háje, poněvadž dotyčnej učitel se pak nemůže divit, že dotyční žáci očekávají, že od nich v hodinách nebude nic chtít natož aby si je dovolil třeba zkoušet. naproti tomu učitel, kterej si za školní rok není schopnej zapamatovat jména žáků, nemůže očekávat od žáků důvěru a nadšení pro jeho předmět, to by moh rovnou učit robot. asi to chce kompromis. příklad: mám synovce, první a třetí třída. a o víkendu s nima ( a pár dalšíma ) paní učitelka byla na plavání. ve vlastním volným čase a na vlastní zodpovědnost. pro toho menšího je paní učitelka vzor a bohyně, a to přesto, že je průšvihář a "známá firma" a leckdy se na něj něco neprávem svede. k benzenovýmu jádru :)) taky považuju benzenový jádro za součást všeobecného vzdělání, nikoli za zbytečnost. ale vůbec se nedivím, že ho někteří za zbytečnost považují, ono totiž se mi zdá, že škola předkládá informace, aniž by někomu řekla, k čemu je to v praxi dobrý, jak se to dá využít a proč je dobrý to vědět.( a co je důležitý víc, a co míň ) a proč se vůbec učit. když navíc ve třídě panuje názor, že kdo se učí je šprt a debil, nedejbože, když se někdo o něco zajímá. všimli jste si, že když učitel o hodině položí otázku "do éteru", 95 % lidí mlčí, tváří se, že tam není, přestože to ví... protože " přece se nebudu ztrapňovat" a " ještě bych třeba řekla nějakou blbost..." zpět k tématu. zdá se mi, že se učí jednotlivá témata bez souvislostí, což je strašný, protože jednak se věci v souvislostech líp pamatujou a jednak, jak už jsem řekla, bez nich nikomu nedojde, že to učivo vážně k něčemu je. ( Dokud si nevlezu do vany, naplněné po okraj, bude Archimedův zákon jenom bezobsažný canc na papíře.:) a K čemu mi bude nějaká definice, když z ní znám jen slova, ale faktický obsah jaksi chybí? a nikdo neklade důraz na to, aby děti rozumněly tomu, o čem se mluví, často nerozumí ani tomu, co sami říkají u tabule, prostě se to "tak naučily"... ale vždyť přeci všechno se dá nějak srozumitelně vysvětlit... uvědomte si, že přes veškerej svrab a neštovice, které tady vládly před rokem 89 a v jiné podobě vládnou dodnes, se lidé, kteří prošli naším školstvím, slušně uplatňovali a auplatňují nadále, a to i v těch státech, jako třeba USA ... a) ale notak, nebudem to přeci svádět na režim, všechno je v lidech... b) a teď přesto, že stejně jak Popelucha si myslím, že to není zas tak zlý, tady bych si dovolila namítnout, že to bude těma lidma a ne tou školou... že praktický znalosti člověk obvykle získává úplně někde jinde, což by až tak nevadilo, ale takový věci, jako je schopnost komunikace a hlavně schopnost se prosadit, ( na kterou se tolik klade důraz třeba v USA ) nás ve škole nenaučili ( a měli by !! ) ( my jsme přeci ty tichý, skromný, a nikam se necpem, nebo už jste viděli Čecha, kterej by u přijímacího pohovoru do práce řek jako správnej Amík: ano, já jsem v tomhle dobrej ? ne, to spíš "no, víte, já toho sice moc neumím, ale snad bych to nějak zvládnul, píp...". ) no, jo, samozřejmě nejsme všichni stejný. tak nic, tuhle pasáž kdyžtak přeskočte :)) Řekla bych, že mnoho škody ve vztahu dítěte ke škole napáchají sami rodiče. Začíná to "těšíš se na prázdniny", "co učitelky, nezlobí" a pokračuje to až k extrémnímu "co máš z toho, žes dostal pětku, učitelka je kráva". Moje řeč !! Veškerá úcta k tomuto povolání nikde žádná. Byly (myslím) doby, kdy se k učiteli přistupovalo ( myslím od rodičů a lidí vůbec ) jako k autoritě, k vzdělanému člověku, neříkám, jako k Vševědovi, ale jako k někomu s kým se dá přinejmenším rozumně diskutovat. a dneska ? uznávám, že si za to učitelská veřejnost může sama, ona ta úroveň, ehm... když to většina lidí dělá jen proto, že se nedostala jinam, než na pajdák, pokud vůbec nějakou vysokou školu má... ono z "dobrý vůle a lásky k dětem" by to za ty prachy dělal jenom magor ( nebo blbjenka :)) samozřejmě že vyjímky jsou, snad jich je víc než aby to byly jenom "vyjímky", jenže všechny ty hysterky a blbci jsou jaksi víc vidět, takže se pak nemůžem divit a je to furt dokolečka jak u blbejch na dvorečku. chmm, takže co jsem to vlasně chtěla ?i když si asi v lecčems protiřečím, ponivač nic není černobílý, tak souhlasím s Popelušou, že naše školství není zas tak hrozné a že se navíc lepší. ... a bude lepšit, doufejme... ono koneckonců, co je dokonalý, že jo... jenže školou jsme všichni prošli, takže dobře známe všechny ty nevýhody ... ale občas by to chtělo víc ocenit a míň pohrdat... a tak vůbec

Promiň, Gébo, ale připadá mi, že máš nějak moc otázek najednou. Taky tam máš dost chyb, nechceš to opravit? No, ale zkusím začít. Je škola těžší než dřív? Je toho na žáky víc? Je. Protože je toho víc i na dospělé. Jestli může být žák frustrován učitelem? Neměl by, ale známky nejsou tresty, je to soutěž. Všichni, kdož tím prošli, přece ví, že důležité je zúčastnit se. Podle mě je na rodičích, aby ze špatných známek nedělali vědu, pokud je to otázka schopností, a naopak dělali vědu, pokud se děcko fláká. Spíš než učiteli bývá děcko frustrováno svými rodiči a jejich ambicemi. S doučováním to vidím podobně. Učitel by měl za školní rok cosi zvládnout, a proto se možná nemůže věnovat všem do detailů. Ostatní by se pak nudili, což je taky škodlivé. Jenže, když musí svoje děti doučovat všichni, je asi cosi shnilého a chtělo by to se s učitelem dohodnout. Pokud je tomu nakloněn. A tělesné tresty? Jeden můj známý říkal, že se na první třídní schůzce zeptal, kolika rodičům by vadilo, kdyby dal jejich dítku v krajním případě po čuni? Přihlásili se tři, ty si zapsal a jejich děti pak nemlátil. Většina souhlasila. Jedna věc totiž je, že učitelé (častěji učitelky) nedokážou před děckem přiznat chybu (kdo z dospělých to dokáže, že?) a pak se třeba po děcku "vozí", jiná věc je, že někteří rodiče řeknou "co máš z toho, je to kráva" a když pak tohle dítko narazí na jakéhokoli (i dobrého) učitele, už k němu nemá důvěru. PS: Nemám žádné učitele v rodině. Z celého učitelského sboru ZŠ, kde jsem ztrávila chmurné mládí, stáli za víc než psí štěk 3 lidé. Ale doba se mění. A úroveň pedagogických fakult taky.

Budu-li velmi zodpovědně přemýšlet nad tím, co mi dala škola (přesněji školy), musím upřímně přiznat, že celkem nic. Kromě v praxi neupotřebitelných vědomostí o benzenovém jádru, pěstování ozimů a dělnické internacionále. Myslím si, že naše školství je stále stejné, jak ho popisuje jeden student ve starém českém filmu: vychovává "učené mloky" a zakládá si daleko více na jalovém biflování namísto na samostatném úsudku. Dítě má být k vědomostem vedeno prostřednictvím konfrontace, dialogu, praktického osahání si věcí. Dogma nepoučí, dogma otráví. Učitel by měl být pro děti starší kamarád s dobrou vůlí, nikoli mentor s autoritou, které lze lehce zneužít. Což vzhledem k feminizaci školství nelze dosáhnout. Ženy si příliš zakládají na pochybné důstojnosti a autoritářství (globálně vzato, vím, že výjimky existují). Vlastně mne škola přece jen něčemu naučila - nedůvěře ke strojenosti a přetvářce, neúctě k vnuceným autoritám a především k (v oněch časech) trpkému poznání, že není většího hříchu než je odlišnost od průměru... Žák nejen může udělat chybu; on ji udělat musí, protože chybovat je lidské a chybami dospíváme k poznání. Známky jako takové považuji za největší omyl školství. Jsou naprosto k ničemu a rodiče jim obecně přikládají jakousi váhu, kterou ve skutečnosti nemají. V současné podobě státního školství vypovídá pětka pouze o dvou věcech - buďto není učitel schopen obajsnit dítěti látku tak, aby ji pochopilo, anebo není dítě schopné či ochotné nabiflovat se text z knihy, protože mu nerozumí a pokládá jej za zbytečný. Rodiče mohou doučovat látku, pokud k tomu mají dostatek schopností. To je na uvážení každého rodiče. Tělesné tresty nejsou na místě, pokud jde o učení a znalosti. Ovšem být učitelem, který přistihne žáka při násilí páchaném např. na spolužákovi nebo na zvířeti, zmlátila bych ho dokulata a nejspíš bych přidala nějakou tu facku i rodičům, protože taková povahová deformita rozhodně není vrozená. Nějaké další otázky?:)

Naše školství nemůže být lepší, protože schopní lidé jdou logicky za lepšími platy. Za podprůměrný plat se s dětmi pak vypořádávají dost často i podprůměrně kvalitní učitelé... P.S. Většinu věcí jsme syna učili doma. Trpělivost nám došla v osmé třídě, kdy zůstal ze zdravotních důvodů doma zcela a do školy šel jen na závěrečné zkoušky. Tímto způsobem výrazně vylepšil svůj prospěch a z těchto látek, co jsme mu s ženou příp.dalšími pomocníky nacpali do hlavy, má nejlepší znalosti. Bylo to jednodušší, než aby celý den seděl ve škole a večer se pak stejně ptal, jak to vlastně je s těmi rovnicemi, že učitelka to na tabuli nějak zašmodrchala.

Jestli jste někdo učitel, neberte si to osobně, vím, že jsou i světlé výjimky.

Wopi: Svatá pravda.

Monťo: bohužel máš asi skrznaskrz pravdu, ale počkej až za ty katedry pustěj nás, mladou, nezkaženou generaci... všechno bude jinak :)) a to cos tu napsala si pro jistotu někam uložím, když dovolíš... kdybych třeba jednou na ty ideály pozapomněla... Gébi: nemám dojem, že by se toho po dětech ve škole chtělo moc. člověk využívá mozkovou kapacitu na velmi malé procento, chci říct , že do hlavy se vejde hodně, ale záleží na přístupu. bohužel nikdo děti ( ani nás větší ) neučí, jak si to do tý hlavinky nějak rozumně srovnat, naopak okolními příklady se velmi rychle učíme, jak školou projít s co nejmenším úsilím a co nejméně zasaženi , ať už vědomostmi nebo trvalými psychickými následky. přinejlepším někteří používají systém: nabiflovat a co nejrychleji zapomenout. jo a ... trochu se mi zdá, že někteří rodiče ( i ty ? ) apriori odsuzují všechny učitele, pak se nemůžem divit, že ten názor přejmou i děti a v takovejch podmíkách se pak blbě učí, víš...

Všichni máte/máme pravdu, všichni se mýlíte/mýlíme, aneb neexistuje všen řešící model:-))) Wopi: ... jistě když na to rodiče mají vědomosti, trpělivost, odvahu, peníze atd atd atd .. pak je vhodnější toto řešení než škola ... kolik takových je? ... nevím Vzpomenu-li si na své pobývání na základní škole, můžu říct, že za všechny poznámky a špatný známky jsem si moh vždycky sám ... nemohli za to ani rodiče ani učitele .. já to flákal a já na to kašlal .. na gymplu už to bylo horší .. tam jsem mnohem víc pocítil co to je nelibost učitele, ikdyž převedu-li to do důsledku, zase jsem si za to moh sám ... kdybych držel hubu a krok, kdybych dělal v hodinách to co mám a nedělal top co nemám, kdybych nechlastal a kdybych své pohrdání jakoukoli vnucenou autoritou nedával tak okatě najevo, mohl jsem to vklidu přežít .. takhle to byla vojna:-))) Na další stupni v hierarchii to už bylo lepší ... ačkoli i zde se řadě prof. nelíbila má přímočarost ve vyjadřování svých nesouhlasů s jejich osobami moh jsem to taky přečkat v lepší pohodě .. spíše pro ně .. já choduil místo do školy do hospody ... no nejlepší na tom je, že na závěr zkoušek jsem diplomový udělal na samý jedničky a byli jsme jen dvá :_))))) .... Jedna věc .... ono se všechno a v dnešní době obzvláště háže na ty ostatní .... za mých mladých let jsem dostal přes hubu, že jsem si to sakra pamatoval ... dneska si de rodič vyskočit do školy na učitele .... možná je to všechno někde mezi ... možná je to tím, že asi od čtvrté třídy mi bylo naprosto jedno, jak mě doma zmlátěj ... ten den si pamamtuju do dneška ... dostal jsem nafackováno a já stál s pohrdavým obličejem a poprvé mi neukápla ani slzička .. od té doby už facky byly něčím, co se prostě musí přetrpět, aby si rodič ulevil:-)))))) ... no stejně to k něčemu bylo ... minimálně k tomu, že když jsem věděl a já to zatraceně dobře věděl, kdy jsem se flákal a kdy dělal bordel, tak že za to ponesu vinu a trest já, nikoli učitel .... Ono má všechno vždyck yvíc tváří než se zdá ... a i ta největší potvora má slabá místa , nebo srdíčko .... Chceme toho možná jenom moc po druhých a tak strašně málo ... učitel se nemůže věnovat 30-ti žákům individuálně .. může nasadit jakýsi průměr a nějaké pohyblivé meze .. víc ne ... od toho jsou rodiče ... buď musí vyhledat takovou školu, kde jsou menší nároky, nebo jiná výuka, nebo prostě místo nekonečnýho ulení na balkoně si sednout a učit se s dítětem ... já vím, denska je to těžký ... naše dětičky jsou pěkní rozmazlení parchantíci, kteří si ničeho moc neváží, všechno chtějí mít hned a bez námahy, bez zásluhy a jen na pět minut, pak zas něco jinýho .. a ty si rodiče ze mě sedni na prdel, protože já jsem ten Tvůj narozený pokládek .... pokládek, který ve druihý třídě oplývá agresivitou 15-ti letého výrostka, který o rok později kouří a který o dva roky později pošle veřejně učitelku do prdele. Možná je něco divného v tomto věku ... Vždycky jsem byl ve škole nejhorším a nejzlobivějším a to jen proto, že mě nebavilo hodinu sedět a koukat a tak jsem si čmáral, četl něco, povídal se sousedem, nebo zezadu dloubal holky před sebou a ve vyšších ročnících jim šahal na prsa .... myslím, že dneska bych patřil mezi nejhodnější jelimánky ... A otázka: jestli si myslíme, že rodiče mají doučovat látku za učitele .. no .. je to vina učitele, systemu, dítěte, nebo rodičů, že výklad ve škole nestačí? No a´t tak či tak, to je přeci jedno .. je to přece naše dítě a pokud chceme aby zněho něco bylo a nejsme schopni mu to ono sehnat externě, tak se hold budem muset ve svém rodičovství snížit k tomu, že si toho našeho mazlíčka naučíme sami a neber me to jako trest, je to přeci naše dítě. Já jsem dneska ukecanej-))) už žádnou upoutávku ani auditko prosím:-))))) Vím, že mě máte hodně rádi:-))))) Váš Cavík:-))))

Já Vám nějak nevím. Můj ,dnes již 22 letý, chlapeček byl dys všechno a vzhledem k tomu jsme si to řádně vychutnali v ještě vyloženě bolševickém školství a pak i v tom postbolševickém. Učitelé po nás šli "jako blázen", po něm i po mně a mnohdy jsem myslela, že těch 9 školních let nepřežiju při zdravém rozumu. Skončilo to už před skoro 8-mi lety a můj chlapeček vzpomíná na školu v dobrém. Občas se tam zastaví pokecat s ředitelkou a učitelský sbor o něm dneska hovoří jen v superlativech. Teď máme Báru. Přivezli jsme si ji před 3 lety z DD a protože pochází navíc z Bosny, hledali jsme školu, která by byla co nejmenším stresem. Tedy pro ni i pro nás.Chodí už 4 rrok do školy v Londýnské. Žádné známky, žádné stresy, žádné poznámky, žádné doučování se doma, ale, zdá se, žádné učení se ani ve škole. Neumí nic, nevíme, co ji doučovat, protože dodnes nemá rozvrh hodin. Do budovy té školy nechodím, bojim, "děti" se tam chovají jako divá zvěř, klidně přes vás přeběhnou a než se stačíte oprášit, přeběhnou po vás další. Když se konečně dáte dohromady a rozhlídnete se, zjistíte, že kousek od vás leží přeběhnutý říďa. Tak Vám nevím:-((((Nicméně, vždycky, když jsem do té budovy byla nucena vejít, zdály se mi tělesné tresty na místě.