V žáru

V pozadí letokruhů
kde vyprahlá je země
omotávám prsty stuhu
a vyhledávám tebe.

S namoženým tělem
v opuštěným století
s otlačeným čelem
ve vytesaném prokletí
s hořícím popelem
v ohnivým pokolení.

Tvoje znění často srdce mění
jako pijavice co po krvi lační
štěnice co zrůdou není
chop se dešťových kapek a začni.

Na rozednívajícím podkladu
slzí paprsky v rytmu tepu
když míří směrem k Popradu
se sazemi pokory se rozmrzele klepu.

Na pobílených sněženkách
políbených lících
lichotivých předehrách
plajících svících.

Se spuštěným termostatem
na hranicích blaženého nebe
nedočkavě hořím teplem
obletíš svět zahleděn do sebe.

U rozhraní srdečního žáru
s pohřbeným úsměvem
polomrtvý překračuje čáru
kdy už z toho dospějem.